Geimflaugin

Z FantasyWiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Geimflaugin je víceúčelový vesmírný raketoplán vyráběný kaelanským státním průmyslovým koncernem Björntec. Jeho vývoj byl iniciován požadavky kaelanských vědců na dopravní prostředek umožňující vynášení, opravy a stahování vesmírných sond, experimenty s působením beztížného stavu na lidi a mnoho dalšího. Tyto úkoly byly zatím zajišťovány pomocí vesmírných lodí nadpřirozených lvů, jejichž nepřílišná ochota k půjčování lodí v čase prudce klesala, čímž se lvi snažili motivovat Kaelany ke stavbě vlastní lodě.

Protože program vývoje, stavby a letů vesmírného plavidla byl velmi nákladný, pro státní pokladnu živenou tradičně co nejnižšími daněmi bylo mnohem přijatelnější uspokojit všechny tyto požadavky jedním základním typem stroje, který by se pro různá nasazení dal snadno upravovat. K rozsáhlým seznamům požadavků na novou loď posléze přidalo ten svůj i královské vojsko, které by podobný stroj využilo i při operacích na planetě, navíc v té době jeho nestíhací letecká flotila vyžadovala rozsáhlou modernizaci. Díky tomu, kolika uživatelům měla loď sloužit, bylo možné uvolnit na její vývoj mnohem více peněz. Vývoji pomohla i pomoc nadpřirozených lvů.

Vývoj se nezastavil ani po uvedení prvního exempláře do ostrého provozu, a tak je každý vyrobený kus vyspělejší než ty před ním. Vyrobeno bylo více než 10 000 strojů a výroba stále pokračuje.

Technika raketoplánu je do značné míry podobná letounu Silfurörin rovněž vyráběného koncernem Björntec. Obsahuje tedy i poháněný podvozek usnadňující manipulaci se strojem na zemi. Podvozek byl později doplněn o výklopné lyžiny, které usnadnily použití ledových ploch ke vzletu a přistání. Tyto byly inspirovány novymirským strategickým bombardérem A-57.

Později se tyto stroje staly také významnou součástí vesmírného dopravního systému Bifröst a také prvními stroji, na nichž Kaelané testovali gravitační generátory, které lodi přinesly inerciální tlumení (vyrovnávání setrvačnosti a vytváření umělého gravitačního pole na palubě), možnost letu nadsvětelnou rychlostí a ochranné štítové pole. Gravitační generátory byly darem od nadpřirozených lvů a Kaelané sami ještě dlouho nebyli schopni tuto technologii pochopit a použít. Těmito vymoženostmi tak byl osazen pouze zlomek strojů, které byly kromě trojice pohotovostních nasazeny na dlouhodobé průzkumné mise.

Pro použití s ostatními částmi dopravního systému Bifröst mají všechny exempláře vestavěné spojovací zařízení tohoto systému umožňující dokování u vesmírných stanic, jiných vesmírných lodí a dalších objektů vybavených tímto systémem. Každý exemplář má jedno v čele za třídílným aerodynamickým krytem odklápěným před spojením, některé navíc ještě jedno na horní straně trupu.

Geimflaugin se Kaelanům vyplatil i později - díky jeho vývoji a výrobě byl kaelanský průmysl lépe připravený na stavbu podobných strojů, což na začátku Galaktické války značně urychlilo zahájení výroby vesmírných lodí třídy Saikara. Později se jím inspirovala pozemská korporace Atlantis TekKorp při tvorbě malé dopravní lodě / raketoplánu Yukyin. Jednou z upravených verzí raketoplánu byly lodě Forvitinn (zvědavý) - ty vyrobili nadpřirození lvi z vojenské verze pro přepravu posádky i nákladu jako meziplanetární průzkumné lodě zástavbou svých technologií.

Po určité době se nejobvyklejší stala varianta lodě poháněná fůzním reaktorem, který svou horkou plazmou napájel manévrovací i hlavní plazmové motory, doplněná o zařízení na sběr vhodných plynů z atmosféry.

Parametry

  • Délka: 54 m
  • Šířka: 38 m
  • Výška: 27 m
  • Hmotnost (prázdná): 97 452 kg
  • Hmotnost (pohotovostní): 99 921 kg
  • Hmotnost (plný náklad): 141 052 kg
  • Konstrukce trupu: Kovový monolitický skelet s plášťem o mocnosti 0,5 m, obojí titanoželezná slitina s příměsí wolframu a uhlíkových nanotrubic + ochranný povlak (na spodní straně také tepelný štít)
  • Řídící systém: zpočátku soustava sedmi elektronkových řídících počítačů, později fotonový superpočítač se samokontrolující se umělou inteligencí + záložní elektronkový řídící počítač
  • Zdroje energie:
    • Zásobník: nariouhlíkový vakuový článek (různá kapacita u různých exemplářů)
    • Hlavní generátor: Rychlý množivý tekutým sodíkem chlazený jaderný reaktor s kapalným palivem (směs sodíku s uranem, plutoniem či thoriem) s termoelektrickými články nebo fůzní reaktor (exempláře vybavené motory typu VASIMR)
    • Záložní (nouzový) generátor: radioizotopový termoelektrický generátor (thoriová, americiová nebo plutoniová výměnná náplň, počáteční výkon ~ 769 kW)
  • Pohon:
    • Manévrování: gyroskopy, plynové trysky, později miniaturní plazmové motory s proměnným specifickým impulsem (VASIMR)
    • Podsvětelný let: iontový (do cca. 100 000 km*s-1, pomalé zrychlování), později plazmový VASIMR (první prototypy a některé exempláře též 6x hybridní proudový/raketový Björntec/Mabodyne C6)
    • FTL (Faster Than Light, hyperpohon): kvantový časoprostorový (Alcubierrův princip, vmax ~ 3,5 c) - pouze některé exempláře
  • Ochranné energetické pole: jednovrstvé energetické využívající gravitační vlny - pouze některé exempláře
  • Výzbroj (u vojenských verzí):
    • 4x rotační kulomet (kadence 2000 výstřelů za minutu
    • 2x railgun (energie 50 MJ, kadence 30x za sekundu, později 150 MJ)
    • 1x plazmový kanon
    • 36x řízené střely
    • lvích robotické stíhače (jen některé exempláře)
  • Posádka
    • Nezbytná: 0
    • Běžná: 13
    • Maximální: 101
  • Výrobce: Björntec
  • Přídavná zařízení: robotická ramena pro manipulaci s jinými vesmírnými tělesy, zařízení pro získávání paliva z atmosféry, vědecká zařízení, zařízení pro těžbu nerostných surovin z asteroidů a další příslušenství v unifikovaných přepravních kontejnerech systému Bifröst

Související články