Harta

Z FantasyWiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Harta je technické zařízení podobné počítači objevující se ve fantasy sérii Země velkého lva naplňující lví princip dokonalé technologie. Technologie byla vynalezena nadpřirozeným lvem Ajkelem v době vytváření Akelie vylepšením jiné, podobné technologie, kterou používal předtím.

Už z principu fungování jsou harty plně kompatibilní s prastarou technologií, z níž vycházejí. Existují dva druhy hart. Zatímco běžné harty slouží pro nenáročné úlohy běžným uživatelům, úlohu důležitých uzlů páteřních sítí, superpočítačů, datových center nebo serverových farem zastávají superharty, vylepšená obdoba hart. Tyto jsou navzájem plně kompatibilní, protože se liší pouze konfigurací a množstvím bloků.

Princip funkce

Každá harta se skládá z menších jednotek nazývaných oddíly. Jejich vnitřní schéma se mění podle potřeby, podobně jako u programovatelného hradlového pole. Díky tomu mohou tyto přístroje nativně pracovat s jakýmikoliv daty. Oddíly jsou navzájem propojeny do matic, ve kterých mezi sebou komunikují. Činnost všech oddílů je řízena vyčleněným oddílem, který je naprogramován z pevné paměti (tu lze přirovnat k instalačnímu disku) hned při inicializaci přístroje. Počet oddílů je různý, zpravidla jde o mocniny čísla 10 (počet drápů na obou předních tlapách lva). Nejmenší harty určené např. k řízení procesů mohou být tvořeny i pouhým jedním nebo dvěma oddíly. Oddíly jsou schopny uchovat svůj program a data bez přísunu energie po neznámou dobu, neboť se ještě neobjevil žádný případ ztráty informace. V případě potřeby se mohou i přeskupit. Z více oddílů může vzniknout jeden větší pro složitější úkol nebo naopak pro více malých se může jeden oddíl rozdělit na více menších.

Superharta vzniká připojením více matic s oddíly do větších matic řízených za pomoci jedné z nich. Matice si tuto roli neustále předávají, ale programem může být nastavena i napevno. Tyto sestavy se nazývají bloky a kromě matic oddílů obsahují také pevnou paměť. Počet bloků není nijak omezen, obvyklý počet se pohybuje okolo třech triliard bloků. Stejně jako u oddílů, i bloky se mohou přeskupovat.

Harty používají ke svému provozu magickou energii. Tento způsob napájení je založen na teorii magické energie, podle které vedle ostatních forem energie (teplo, tlak, hmota, elektřina a další) existuje také energie magická používaná například čaroději. Napájecí jednotky hart a superhart jsou schopny na magickou energii potřebných parametrů převést jakoukoliv dosažitelnou formu energie. Vzhledem k nízké spotřebě energie těchto zařízení i k provozu největších a nejvýkonnějších hart postačí i velmi malé množství energie, například pohybová energie kapky vody stékající po skle. Nejčastěji používaným způsobem napájení je tělesné teplo uživatele (u hart) nebo rozdíl teploty vzduchu a země (u superhart), popř. elektromagnetické vlnění (u sond).

Výroba

Stejně jakou jsou magií harty poháněny, jsou pomocí ní i vyráběny, takže se naprosto nevyskytují poruchy nebo výrobní vady, správná funkce přístroje jde ohrozit pouze jeho silným mechanickým poškozením. Mechanicky je jejich konstrukce velmi jednoduchá, složitá je ale výroba součástí a zprovoznění těchto zařízení.

Systém

Programové vybavení hart má několik stupňů. První tři jsou dané a nutné pro fungování přístroje, čtvrtá teprve určuje použití konkrétního exempláře. Běžný uživatel nikdy nepracuje přímo s prvními dvěma stupni, samy o sobě bez dalších stupňů se používají pouze pro úpravy přístroje odborníky. I hartu lze znefunkčnit neodborným zásahem do prvních třech stupňů.

  1. Algoritmus obsažený v pevné paměti jednotlivých oddílů a bloků (obdoba BIOSu nebo firmware).
  2. Systémová vrstva, obdoba kernelu. Tento kernel sám o sobě lze použít pro pro pokročilou diagnostiku a záchranu dat z extrémně poškozených přístrojů.
  3. Efeidos, podpora uživatelského rozhraní. Umožňuje lehčí opravy, základní diagnostiku a update celého systému. Poskytuje přístup k základním funkcím (povely na změnu struktury oddílů, komunikace, vypnutí nebo restart přístroje, vstup a výstup dat...).
  4. Samotné uživatelské rozhraní, řeší zpracování programů a činnost periferních zařízení (holografické projektory, zhmotňovače, výměnná datová média, adaptéry pro virtuální realitu, neurální/telepatické rozhraní atd.).

Podoba

Hartu lze vyrobit v různých podobách, avšak několik typů se osvědčilo nejlépe a jsou vyráběny hromadně.

  • Meč - každý lví magický meč obsahuje hartu. Rozhraní telepatické, holografické nebo hlasové. Pokud uživatel leží nebo se nachází v jiné klidové poloze, lze využít i bezdotykové neurální rozhraní. V každém meči jsou dvě harty navzájem spojené do jedné.
  • Průhledná destička o rozměrech 24,5 na 17,1 cm, lze různě překládat. Jde o obdobu mobilních telefonů, PDA, tabletů a podobných zařízení. Používají je hlavně lvoelfové, elfové a jiné humanoidní bytosti.
  • Jakoby kniha o rozličných rozměrech, od kapesních pro elfy až po několikametrové kolosy určené drakům. Obdoba notebooku. Objevovala se hlavně na začátku, později už o ně takový zájem nebyl. To změnili až lvoelfové, kteří si je oblíbili hlavně kvůli mechanickým ovládacím prvkům nebo klávesnicím. Třebaže i zde byl holografický projektor, druhá část obsahovala displej, který mohl sledovat pouze uživatel zařízení. Samotná základna s klávesnicí bez displeje se stala základem pro ovládací panely dimenzionálních bran.
  • Malá krabička, nejoblíbenější pro domácí použití a jako rozhraní pro vstup do virtuální reality. Komunikace s uživatelem možná telepaticky nebo za pomoci holografického či neurálního rozhraní. Obdoba jakoby knihy bez klávesnice a části s displejem.
  • Křeslo se pořizuje tam, kde se předpokládá dlouhodobá práce a uživatelem má být humanoid (člověk, elf, trpaslík...). Nejčastěji bývá k nalezení na můstcích a strojovnách vesmírných lodí. Trůny většiny panovníků jsou právě hartou, což takto vybavenému vladaři umožňuje mít lepší přehled nad děním v zemi a usnadňuje komunikaci. Zejména v poslední době si křesla osvojují vývojáři aplikací a konstruktéři. Bývají vybavena zařízeními pro sledování a podporu životních funkcí uživatele, mohou se starat dokonce i o výživu či masáže zabraňující vzniku proleženin či ochabnutí svalstva uživatele, díky čemuž mohou sezení některých uživatelů trvat i měsíce. Mohou obsahovat také ochranné energetické pole, které chrání uživatele před vnějšími vlivy podobně jako vesmírné lodě, byť je tato součást běžnější u hart typu podložka. Kromě neurálního bývají také vybaveny holografickým a telepatickým rozhraním. Tato forma je jedním z druhů neurálního křesla.
  • Podložka je obdobou křesla pro nehumanoidní bytosti, jako jsou lvi nebo draci, mají naprosto shodné funkce a vybavení. Většinou má podobu kamenné nebo kovové desky, u lvů často pokryté kobercem nebo kožešinou.

Superharty používané Ajkelem a jeho rodinou připomínají notebooky, byť se v jejich sídle nachází i několik superhart typu meč, krystal nebo podložka. Všechny ostatní superharty vypadají jako metr vysoký broušený diamant v girunamovém stojanu (údaje se zobrazují jako hologram nad krystalem; ovládání je řešeno stejně jako u všech hart).

U některých aplikací (např. řídící systémy velkých lodí nebo velké knihovny) mohou centrální krystal obklopovat také skříně s bloky v podobě čirých čtvercových desek v rámech o rozměru 47 cm. Tyto skříně jsou obdobou serverových rozvaděčů, liší se jen rozměry a rozmístěním některých prvků.

Vlastní li uživatel více hart/superhart, může je spojit do jediného systému (neurčí-li uživatel jinak, toto je provedeno automaticky). Pokud jsou jednotlivé přístroje blízko sebe, spojí se automaticky navzájem, při větších vzdálenostech přes zabezpečená datová spojení (obdoba VPN) prostřednictvím Sítě.

Sítě

Harty lze spojovat mnoha způsoby, které se liší pouze přenosovým médiem, samotná komunikace se podobá telepatii živých bytostí.

Nejčastěji se používá spojení pomocí kabelů s girunamovými vlákny (obdoba optických sítí). Jde o naprosto stejné propojení jako u bloků nebo oddílů hart, takže lze velmi snadno a spolehlivě stavět velké superharty. Toto spojení je energeticky velmi nenáročné, avšak poskytuje zcela zanedbatelné latence a prakticky neomezené přenosové rychlosti. Je také velmi spolehlivé a zcela odolné proti jakémukoliv rušení.

U mobilních přístrojů se používá také bezdrátové spojení, které dosahuje stejných parametrů jako pevné, avšak s menší spolehlivostí a odolností proti rušení. Princip spojení není znám a nadpřirození lvi ho lidem odmítají sdělit.

V nouzových případech lze použít i komunikaci přenosem energie, kdy coby přenosové médium může sloužit takřka cokoliv, například skleněné vlákno, drát nebo pruh vlhké látky, pokud je to schopno vést elektrickou nebo jinou energii.

Existuje i obdoba Internetu zvaná Akala, které spojuje většinu hart na Akelii i jiných planetách. Původní Ajkelova síť mikroskopických sond je také součástí Akaly, díky čemuž je připojení k Akale dostupné kdekoliv ve Vesmíru s výjimkou nejbližšího okolí černých děr těžších, než 1010 Sluncí.

Prostřednictvím Akaly mezi sebou komunikají také portály.

Později byla Akala spojena s jinou sítí zvanou Yggdrasil prostřednictvím Brány. I když síť Yggdrasil znamenala pouze zanedbatelné rozšíření kapacity Akaly.

Více o sítích Akala a Yggdrasil a jejich spojení obsahuje stránka Síť.

Ovládání

Ovládání hart je možné použitím konzole (podobně jako u pozemských počítačů), telepaticky nebo přímou komunikací uživatele s hologramem. Harty vybavené holografickým projektorem lze ovládat i pomocí grafického rozhraní jako u konzole. Možné je také použití neurálního rozhraní, ať už původního lvího, nebo některé z nakaurských či jiných variant neurálního křesla.

Neurální rozhraní

Při použití neurálního rozhraní je mysl uživatele namísto s tělem spojena s hartou. Uživatel se tak ocitá v dokonalé virtuální realitě, kde může dělat cokoliv ho napadne. Toho je nejčastěji využíváno pro konference, porady (nebo jakákoliv setkání či komunikaci uživatelů), hry nebo práci konstruktérů aj.. Původně bylo vytvořeno, aby umožnilo komunikaci s jedinci neschopnými ovládat své tělo v důsledku nemocí nebo zranění. Toto propojení je možné i bez vstupu do virtuální reality, což se používá například při komunikaci mezi piloty létajících lodí letících ve formaci nebo v řídících centrech továren, vesmírných stanic nebo jiných velkých technologických celků.

Nejdříve byly pro připojení k neurálnímu rozhraní používány implantáty v podobě malých trnů, kterými nadpřirození lvi nahrazovali přirozený trn ve střapcích na konci svého ocasu. K připojení docházelo po zastrčení konce ocasu do speciální zásuvky umístěné většinou na horní straně přístroje. Další verze již nevyžadovaly implantát. Protože neopatrné odpojení mohlo způsobit zdravotní problémy, brzy po vynálezu bezkontaktního rozhraní byl tento způsob opuštěn.

Bezkontaktní neurální rozhraní funguje podobně, ale ani při náhlém odpojení nehrozí žádná zdravotní rizika. Bylo vyvinuto právě pro svou absolutní bezpečnost. Lze jej najít hlavně u hart/superhart typu křeslo nebo podložka, ale běžné je i u hart v podobě meče. Jak už název napovídá, spojení proběhne bez nutnosti fyzického propojení uživatele a přístroje (stačí pouze kontakt), odpadá rovněž nutnost být spojen buď s realitou nebo hartou. To u lvů umožnilo rozmach rozšířené reality a ve spojení s dalšími funkcemi na jejich Síti velmi urychlilo cestu lvů k technologické singularitě a dalo jim předem spoustu času na vyrovnání se s problémy, které by je jinak brzdily při následném přerodu v magickou rasu. Díky tomuto rozhraní se harty a Síť staly součástí lvů samotných a postupně z nich udělalo částečně kolektivní inteligenci - veškeré znalosti, zkušenosti a dovednosti mezi sebou sdíleli, ale stejně jako vždy velmi dbali na soukromí.

Rozšiřující zařízení

  • Zhmotňovač
  • Projektor hologramu (ovládání)
  • Krystaly (datové médium pro zálohování)
  • Přídavné bloky (instantní zvýšení výkonu - není příliš časté, běžnější je propůjčit si na nezbytnou dobu část výkonu veřejné superharty, u lidí obvykle za nízký poplatek)
  • Neurální rozhraní

Související články