Karmán

Z FantasyWiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Karmán je původně člověk ze Země, který se ve svých 15 pozemských letech stal orkem.

Karmán byl jako člověk výrazně menší a slabší, než jeho vrstevníci, což mu spolu s neobvyklými zájmy (a prostým faktem, že byl sirotkem) přinášelo značné potíže ve vztazích s vrstevníky i učiteli z jeho školy, díky čemuž všechny nenáviděl a postupně se u něj rozvinula značná nenávist vůči lidem, která v něm živila touhu své vrstevníky zabít. Umlátit je nedokázal a nedokázal ani získat střelnou či jinou zbraň, a tak se v něm četnými urážkami a jinými útoky na něj kupila nenávist.

Té mohl dát průchod na na školním výletě. Poté, co byl (opět) zmlácen partou svých vrstevníků, se oddělil od skupiny a šel se sám projít do lesa, kde náhodou nalezl kámen s orkským prokletím. To se mu podařilo nevědomky aktivovat a kámen proměnil Karmána v čtyřmetrového orka. Nově získaná velikost a síla Karmána nadchla, znamenala pro něj možnost nebýt pořád tím nejhorším. Mezitím, co se radoval z nově nabytých vlastností, se psychické účinky prokletí promíchaly s jeho dlouho živenou nenávistí a tak se v jeho hlavě záhy zrodil nápad vyzkoušet svou sílu na lidech. Na cestě zpět narazil na uprchlého trestance, který ho počastoval nelichotivými poznámkami a tak ho Karmán bez okolků napadl a velmi snadno zabil a díky orkskému hladu také pozřel.


VAROVÁNÍ: Následující text vyzrazuje zápletku, průběh a/nebo důležité detaily děje příběhu.

Pocit moci a síly byl pro Karmána nový a rovněž první zkušenost se zabitím a pozřením člověka jím otřásla více, než sám čekal, ale již po pár chvílích zosnoval plán pomsty, totiž že sežere všechny své spolužáky a učitele, kteří navíc byli pro něj výhodně na jednom místě, v táboře. Všechny zabít a následně pozřít mu zabralo pouze pár chvil. Naživu nechal pouze řidiče autobusu (který mu nikdy neublížil, a tak ani Karmán nechtěl ubližovat jemu) a svou třídní učitelku Helenu Táborskou, kterou si odnesl pryč, aby si před konzumací vychutnal její hrůzu z něj.

Při svém putování po lesích narazil na orkyni Helenu, se kterou nejprve krátce bojoval o svou kořist (učitelku), a později se spolu seznámili, ačkoliv o to Karmán nestál a několikrát ji ve snaze odehnat ji napadl. Ačkoliv ji přitom dvakrát téměř zabil, orkyně byla stále zaujatá nejen jeho velikostí a silou, ale také krvelačností a chladnokrevností při zabíjení a požírání lidí. Navíc byl jediným dalším orkem, se kterým mohla navázat kontakt. Proto svou snahu nevzdala a po nějaké době ji Karmán začal ve své blízkosti tolerovat. O něco později mezi nimi vznikl i vztah.

Po několika dnech(týdnech) společného náhodného bloudění si našli opuštěnou pevnůstku v lesích a usadili se v ní. Zakrátko jim začalo hrozit pronásledování, čemuž se vyhnuli úmluvou s šéfem zločinecké organizace (chybí název). Ta je chránila před úřady a oni na oplátku bez zbytečných otázek zabíjeli a požírali lidi, kteří byli organizaci nepohodlní. Osvědčili se také jako bezpečné úložiště pro unesené zajatce. Orkské panství se zakrátko kromě pěti orkských potomků rozšířilo také o smečku přirozených lvů, které Karmán ukradl jedné ze svých obětí jako domácí mazlíčky.

O úklid a údržbu pevnůstky a jejího okolí se staralo několik lidských otroků, pouze o své mazlíčky se Karmán staral osobně. K otrokům se choval hrubě a povýšeně a dával si záležet, aby o nich věděl naprosto všechno, aby je za pomoci toho mučil, pokud ho něčím popudili. Na to doplatila Andrea Suchá, vyšetřovatelka speciálního policejního týmu pro podivné jevy, jako byl právě Karmán, když se pokusila vmísit mezi jeho otroky a předstírat, že je jedním z nich. Karmán ji snadno a rychle odhalil, a jelikož věděl, že tým už má vzorky jeho DNA, namísto prostého sežrání ji znásilnil a nechal (chybí název), aby ji odklidili. Ačkoliv to přežila jen zázrakem, zanedlouho se vrátila. Jejím kolegům se podařilo díky ní zničit (chybí název) a připravit tak Karmána o jeho pohodlný život. To si Karmán přirozeně nenechal líbit a chtěl se pomstít. Při druhém pokusu o jeho zajetí se s ní střetl znovu, a tentokráte ji sežral, čemuž nikdo z jejích kolegů nedokázal zabránit.

Krátký spor byl ukončen netradičně - kvůli hrozící válce nabídly úřady Karmánovi úplnou beztrestnost výměnou za službu v armádě, což Karmán po nějaké době přijal s podmínkou, že mu budou ponechány jeho dlouhé vlasy a plnovous. Díky tomu nabyl své panství oficiálně, a jeho orkská partnerka se o něj naučila také starat, pokud Karmán zrovna někde bojoval.

Později na tuto pevnůstku narazili akelianští uctívači lvů, kteří se rozhodli pro své chovy získat Karmánovy lvy, a to se jim také podařilo, i když při tom zabili Helenu a všech pět potomků. Když se Karmán vrátil a našel vyrabovanou a zničenou pevnůstku a mrtvou Helenu a děti, chtěl se pomstít. Od toho byl odrazován armádními veliteli, kteří dokonce nechali pevnůstku zrekonstruovat a sehnali mu i další lvy, což Karmán z vděčnosti přijal, ale stále se chtěl pomstít. Nové lvy našli i uctívači lvů a svůj útok zopakovali. I tentokrát byla pevnůstka zničena a lvi odvezeni na Akelii, ale Karmánovi se podařilo přežít a pronásledoval je portálem. Ačkoliv se mu prakticky ihned po průchodu podařilo celou skupinu vypátrat a členy zodpovědné za útoky na jeho domov a rodinu zabít, štěstí mu nepřálo - všiml si jej hladový drak, proti němuž Karmánovi jeho síla ani bojové dovednosti nepomohla a byl sežrán.


Konec textu, který vyzrazuje zápletku, průběh a/nebo důležité detaily děje příběhu.


Související stránky