Kultura lvů v Zemi velkého lva

Z FantasyWiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Architektura

Lví architektura je souborem znaků typických pro lví stavby. Dělí se hlavně podle účelu a toho, jestli stojí ve městě, vesnici, nebo samostatně, v lese nebo na volném prostranství. Obecně mají lví stavby několik charakteristických znaků:

  • Místo několika budov je postavena jedna větší - u vesnických usedlostí bývají užitkové prostory v jedné budově, která bývá přístavbou obytného stavení nebo přímo jeho součástí.
  • Skryté technické vybavení - na první pohled není vidět pokročilejší technologie než rumpál u studny, ačkoliv je většina budov vybavena hartou, ochrannými energetickými poli i jinými pokročilými technologiemi.
  • Půdorysem je nejčastěji čtverec, obdélník, šestiúhelník nebo kruh, celá budova mívá obvykle tvar krychle nebo podobného útvaru
  • Střecha má nejčastěji tvar jehlanu, jehož sklon je 15, 30, 45 nebo 60°.

Lví stavby v horách

Tento typ lvích staveb se vyskytuje hlavně ve výše položených oblastech s dostatkem kamene a dřeva. Později se rozšířil i do níže položených lesů. Nejčastějším příkladem lvích staveb horského typu je typický lví dům stavěný zpravidla pro jednu tlupu (či rodinu). Domy bývají zčásti kamenné a složitěji postavené.

Přízemí je (stejně jako základy a sklep) kamenné, stejně jako centrální část s komínem a schodištěm, která tvoří jádro domu. Od podlahy druhého patra výš je dům dřevený, postavený roubením. Obvodové a nosné zdi bývají postaveny roubením, příčky jsou pouze konstrukcemi z latí, aby bylo možné snadno měnit vnitřní dispozice obydlí. Veškeré dřevěné zdi v domech jsou obloženy úzkými prkny. Dutiny jsou vyplněny hlínou. Okna bývají velká tak akorát, aby jimi mohl dospělý lev prostrčit hlavu, zpravidla čtvercová, dvoukřídlá a rovněž dřevěná. Střecha tvar jehlanu o sklonu 45° pokrytého šindelemi. Její konstrukce je dost silná, aby dům vydržel i přistání většího draka na střeše.

V přízemí se nachází zpravidla kuchyně, dvě obytné místnosti, místnost na mytí, menší skladiště a místnost s magickou studnou. Ta dodává domu vodu. Ve vyšším patře bývají místnosti na spaní. Také zde bývá malá knihovna s hartou, která je pro lvy neodmyslitelnou součástí jejich života. Podkroví většinou slouží jako další skladiště, popř. sem chodívají myslet méně společenští lvi.

Dům bývá takřka vždy vybaven několika kouzly, které se starají o vytápění, přenos vody ze studny do určených nádob, úklid a údržbu domu. Protože lvi ze svých domů vytvářejí myslící živé bytosti (jejich myslí bývá zpravidla harta, kterou lze najít v obydlí každého lva), lvům stačí pouze udržovat se svým obydlím přátelský vztah, o nic víc se starat nemusí. Díky kouzlům také mohou svůj dům lehce přenést, což jim pomáhá efektivněji využívat přírodní zdroje, neboť na stavbu domů nemusí kácet tolik stromů. Dům postaví jen jednou, poté ho pouze přesouvají a/nebo upravují.

Užitkové prostory bývají většinou řešeny jako přístavba k domu, nejsou-li přímo jeho součástí. Budovy mohou být v řadě, nebo tvořit nějaký geometrický tvar, nejčastěji čtverce nebo šestiúhelníky. V méně bezpečných oblastech tvoří uzavřené tvary vždy, dům stojí samostatně uprostřed vzniklého nádvoří, vnější zdi okrajových budov jsou silnější a jediný přístup dovnitř je přes pevná vrata. Naproti tomu v oblastech, které lvi považují za velmi bezpečné (např. Ajkelova hora nebo lví města) se častěji užitkové prostory nachází v přízemí domu.

Z obydlí lvů v méně bezpečných oblastech se později vyvinuli lví hrady (viz. níže).

Stavby ve lvích městech

Tento typ lvích staveb se vyskytuje ve městech. V zásadě se podobá horskému typu, avšak jednotlivé domy mají obdélníkový půdorys namísto čtvercového a jsou spojovány do dlouhých řad. Kvůli jednotnému vzhledu lze v řadové zástavbě lvích měst jen těžko rozeznat jednotlivé domy od sebe.

Ve městech, jejichž rozloha je nějakým způsobem omezená (vrcholy stolových hor, přístavy, místa častých válek), nebo se lvům zastavěná plocha zdá prostě příliš velká, se objevují bytové domy. Mívají více pater a nádvoří uprostřed zastřešené kopulí. Povětšinou takto tvoří věže, neboť typický lví bytový dům má desítky (ne-li stovky) pater. Vyšší budovy (přes 5 pater) už nebývají stavěny tradičně, ale řízeným růstem stromu lakau nebo z kovů a neobsahují nádvoří. Ať už jsou stavěny z čehokoliv, vždy se tváří jako tradiční domy. Z interiéru lze toto poznat pohledem z okna (ve vyšších patrech) nebo podle schodiště. Byty jsou prostorné a výjimkou nejsou ani byty zaujímající několik celých podlaží.

Nejvyšším známým lvím bytovým domem tohoto typu jsou koleje lví Akademie v Arkanwloxu s 2 351 metry (půdorysem je čtverec o straně cca. 104 metrů), jemuž přes pět tisíc lvů přezdívá slovem domov. V běžné praxi jsou takto stavěny budovy do výšky 200 metrů.

Podobně jsou stavěny i všechny ostatní lví budovy ve městech.

Poněkud speciální záležitostí jsou lví věže, nápadně podobné těm elfským. Konstrukčně se podobají domům tvořených stromem lakau, i když vypadají úplně jinak. I tyto věže jsou živými bytostmi. Bývají vysoké a štíhlé, pročež nebývají stavěny nižší než 150 - 200 metrů. Zvenčí mají tvar podobný protáhlému kuželu nebo krystalu. Prvenství nejvyšší věže tohoto typu připadalo centrále telekomunikační sítě Ajkelovy hory (která zajišťovala také spojení se sítí Tyrheljörgu a sítí Yggdrasil) s výškou 4572 metrů, než byla stejným způsobem vystavěna vícefunkční budova vývojového centra Björntec s výškou 12 325 metrů, která se stala nejvyšší známou budovou vůbec. Ještě o něco později lvi takto pro své služebníky vystavěli školu, kde se všechny části vměstnaly do jediné budovy, včetně nádvoří. Tato škola ve věži se tyčí do výšky přes dvacet kilometrů.

O lvích městech informuje mnohem podrobněji článek Lví města.

Lví vesnice

Ve volné přírodě či na vesnici bývá velmi častým lvím obydlím dřevěný dům ve větvích stromu lakau, méně často se objevují stavby horského typu. Interiér se od horského stylu prakticky neliší.

Tato obydlí nejsou stavěna běžnými způsoby, ale řízením růstu stromu, díky čemuž má taková stavba stejnou životnost jako celý strom. Po dokončení růstu domu lvi osadí okna a bohatě vyřezávané dveře, poté je dům připraven k obývání. Nábytek se v těchto domech většinou nevyskytuje - skříně a stoly jsou součástí zdí a lvi ze své anatomie nepoužívají židle ani jiný nábytek, který by se nějak často přesouval. Vnitřní rozměry domu se s růstem stromu nemění - pouze roste tloušťka obvodových stěn, takže časem dům navenek získá tvar koule s okny, z níž zespodu trčí kmen stromu a zvrchu větve, které zároveň slouží jako stínění před sluncem.

Pokud lvům nestačí jeden strom, mohou jich takto přetvořit víc a domy propojit mosty (často krytými) z větví blízko stojících stromů. Tyto mosty časem také sílí, většinou se z nich stávají chodby. Pod stromy se mohou krčit i užitkové budovy, pokud z nějakého důvodu nemohou být také vystavěny takto. Terasy vznikají z blízkých větví. Dispozice, tvar a velikost takového sídla záleží pouze na potřebách, možnostech a fantazii jeho tvůrce.

Tímto způsobem někdy vznikají i obytné čtvrti měst, například Adaria v Arkanwloxu nebo ubytovací prostory v létajících městech třídy Lata.

Lví hrady

Lví hrady se podobají pozemským gotickým, pouze s několika odlišnostmi. Kromě širších chodeb (a toho, že díky lvím technologiím jsou mnohem pohodlnější, útulnější a čistší) se zde objevují vnitřní zahrady. Některé prostory (například odpočinkové) bývají vesnického typu (tedy strom lakau).

Ačkoliv vždy vypadají jako kamenné, mohou být i kovové, pokud se počítá s častějším přesunem. Základem každého hradu je mohutná létající plošina, díky které se může hrad vznést a (pokud se nestane vzdušným hradem) být přesunut na jiné místo. V podstatě celý hrad je z jednoho kusu materiálu.

Na lvích hradech jsou nejtypičtější rostlinné ornamenty, sochy a obrazy lvů a lomený oblouk, který lvi převzali od draků.

Hudba

Lvi se hudbě nevěnují. Jde o pozůstatek z historie, kdy lvům jedině tichost mohla zaručit, že zaslechnou šelest dračích křídel dříve, než si je najde oheň. Nanejvýš jim k slavnostem hrají elfové nebo lvoelfové.

Literatura

Literatura je dominantním typem lvího umění. Mezi nejoblíbenější patří oslavné básně o lesích a beletrie. Klasickým námětem je příběh lvího mága Erghra, který v době krize po zničení města Rgharuarna přesvědčil Ajkela, že lví rasa má před sebou mírumilovnou budoucnost. Ten totiž v té době zvažoval vyhlazení lví rasy jako prostředek k dosažení míru na planetě.

I přes lví zálibu v beletrii je po několik tisíc let nejčtenější lví knihou titul Teoretické modely nadsvětelného pohonu od Hrrga'ttyra těsně následovaný titulem Rezonance a její využití. Ve lví beletrii lze jen těžko hledat nějakou skrytou myšlenku nebo poselství, neboť ta jim slouží jen jako zdroj zábavy. Lvi beletrii čtou kvůli příběhům v knihách ukrytých.

Malířství

Jednoznačně vedou realistické barevné kresby a malby zobrazující krajiny, věže lvích měst nebo vzor ideálního lva - Ajkela. V drtivé většině případů lvi tyto malby vytváří přetvářením struktury povrchu kamenných desek, což provádí pomocí telekineze, méně často svá díla prostě vyryjí svými drápy do pískovce nebo oceli. Většinou se ovšem spokojí s přenosem svého díla ze své mysli přímo do lví komunikační sítě.

Bojová umění

Jako jedna ze záruk bezpečnosti lvům slouží jejich systém boje vycházející z technik lovu. Ten se postupem času vyvinul v překvapivě efektivní systém sebeobrany, boje se zbraní i bez ní atd. Po vytvoření lvoelfů se rozdělil na dvě větve, z nichž jedna je určena lvům (a bytostem podobné stavby těla) a druhá humanoidům (hlavně lvoelfům). Kromě poměru velikostí soupeřů a jejich počtů rozlišuje tři základní kategorie rozdělené podle převažující vlastnosti bojovníka - síly, rychlosti nebo mrštnosti. Zatímco těžcí lví samci spoléhají na sílu a s její pomocí kompenzují nízkou mrštnost a omezeně i rychlost (byť je to pro ně extrémně náročné a poměrně nebezpečné), lehčí a hbitější lvice spoléhají spíše na hbitost, rychlost a vyhýbání se silným úderům. To pochází už z určení tradičních rolí při lovu, kdy nejprve vícero jedinců vytipuje kořist (případně ještě záložní plán), samice ji oddělí od stáda a zpomalí, aby samci mohli použít svou sílu k jejímu usmrcení. I proto jsou lvicemi ceněni více mohutní samci (jejichž ideálem je Ajkel) než ti štíhlí (byť rychlejší). Systém řeší i méně obvyklé situace, kdy je bojovník zároveň silný, rychlý i mrštný (to jiným než zlatým lvům umožnila až magie), střety s humanoidy (magičtí lvi tak kupř. téměř nikdy nejsou poraženi Masaji ani jinými lidmi nebo obry, alespoň není doposud znám takový případ), použití různých zbraní a obranu proti nim a další.

Kromě ochrany proti atentátům na lví vyslance zvláště v lidských městech slouží tento systém také k rozvíjení fyzické (a částečně také psychické) kondice. Lvi jej trénují velmi často, čemuž vděčí za své dlouhé životy, pevné zdraví, odolnost a dobrou fyzickou kondici. I když se lvi cvičí i pro případ přímého konfliktu, příliš pravděpodobná možnost to není, neboť proti svým nepřátelům obvykle posílají k tomu vytvořené netvory nebo stroje, od tanků až po obrovské kráčející stroje se širokou škálou zbraní, často kombinovaně. Lvi sami se do válek často nezapojují.

O lvím umění válečnictví toho ale není známo o mnoho víc, neboť lvi větší počet válek nevedli. Lvi vedli pouze čtyři války za celou svou historii - války ras a galaktickou válku. V první válce ras využili toho, že je tehdy mnohem mocnější Zendalové podcenili, ve dvou dalších měli takovou převahu, že své nepřátele bleskově smetli a z galaktické se nedochovaly záznamy dostupné někomu jinému než lvům. Jasné je pouze to, že všechny své války vyhráli.

Související články