Republika Benelux

Z FantasyWiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Republika Benelux je lidským státem založeným pozemskými uprchlíky ze zemí Beneluxu (Belgie, Nizozemsko, Lucembursko) pod vedením pozdějšího prvního kancléře Ervina Dijkstry. Vznikla na úrodných přímořských nížinách odkoupených od novymirské vlády za 264 kg zlata. Její obyvatelé si zachovali svou kulturu a zaplavují akelianské trhy svými květinami a sýrem. Počet obyvatel republiky Benelux je stálý a pohybuje se okolo 350 000.

Historie

Impulsem k řetězci událostí, na jehož konci stál vznik Republiky Benelux, byl jeden z prvních masových útoků islámských extremistů na původní obyvatelstvo na předměstí Amsterdamu. Ervin Dijkstra tehdy náhodou objevil jeden z portálů a spolu se svými následovníky přes něj odešel na Akelii, kde již předtím zakoupil potřebné území a připravil půdu pro vznik nového státu. Novymirská vláda rodící se stát považovala za nárazníkové pásmo dělící ji od nepřátelského císařství Selliath.

Geografie

Republika Benelux se nachází na úrodných nížinách na břehu Římského zálivu. Její území má tvar podobný trojúhelníku, jehož nejdelší strana je omývána mořem, druhá obklopena horami (výsostným územým elfů a tou nejkratší stranou pak sousedí s Novymirem. Územím protékají dvě řeky - Edara a Ifindarja. Edara vtéká do Beneluxu od západu přes hranici s Kaelou Akexi a stačí se k moři, o něco severněji umístěná Ifindarja naopak vytéká z hor a teče přímo, k moři se stáčí až v sousedním Zantrijském vévodství. Nejblíže k sobě obě řeky mají přibližně uprostřed území, kde jsou spojeny téměř dokonale přímým umělým průplavem, okolo kterého bylo vystavěno hlavní město Broolenmmeer.

V době příchodu pozemšťanů se zde vyskytovali obři, proto se drtivá většina obyvatel soustředila v opevněných městech. Teprve po vyhubení obrů v této části kontinentu se lidé nemuseli schovávat za hradbami, ale nová sídla prakticky nevznikala, díky čemuž je Republika Benelux unikátní nízkým počtem obcí. Mimo města tak žijí v podstatě pouze obyvatelé rozlehlých farem.

Broolenmmeer

Broolenmmeer je hlavní město republiky Benelux a s více než 250 000 obyvateli také největším městem v zemi, žije zde většina obyvatel celé země. Ze severu ho ohraničuje řeka Ifindarja, z jihu zákruta řeky Edary. Obě řeky jsou spojeny průplavem, který dělí město na západní a východní část a jde téměř přesně rovně. Podél průplavu vede také hlavní ulice města, více než 100 metrů široká Hollandstraat. Nejvýznamnější částí města je Blarishagenský kopec, na jehož vrcholu se nachází zámek Blarishagen, sídlo kancléřů. Celý kopec je parkem a obehnán hradbami tvořenými souvislým blokem budov obklopujících kopec. V těchto budovách sídlí nejvýznamnější státní úřady.

Mimo to se ve městě nachází také dva velké přístavy, loděnice a překladiště - Broolenmmeer je nejvýznamnějším centrem obchodu. Důležité postavení zde hraje O'Reilly Corporatie, rodinný podnik založený Maxmillianem O'Reillym po jeho útěku ze Zantrijského vévodství, který na popud svého syna Aodhana sponzoroval stavbu městského letiště. Významnou součástí města je vojenská základna kaelanského vojska udržovaná na základě spojenecké smlouvy.

Postupem času se město šířilo hlavně směrem k moři, až srostlo v jedinou aglomeraci s městem Norda.

Podrobnější informace obsahuje stránka Broolenmmeer.

Neu Bruxelles

Neu Bruxelles (Nový Brusel) je nejvýznamnějším místem beneluxského květinářského a šperkařského průmyslu. Poměrně malé město takřka dokonalého čtvercového tvaru je obklopeno květinovými farmami. Do města vedou pouze dvě silnice - jedna z nich z nedalekého Broolenmmeeru, druhá z hraničního Waaldeenu. Žije zde přibližně 40 000 obyvatel.

Podrobnější informace obsahuje stránka Neu Bruxelles.

Waaldeen

Waaldeen je se 6 000 obyvateli nejmenším ze čtyřech měst v zemi. Přiléhá k hraniční zdi oddělující Benelux od Novymiru a radiálně se rozvíjí od jediného místa, kudy lze legálně překročit hranici obou zemí.

Podrobnější informace obsahuje stránka Waaldeen.

Norda

Norda je malý přístav ležící na deltě řeky Edary vybudovaný kvůli překládání nákladů z velkých námořních lodích na menší, které pokračovaly proti proudu Edary do hlavního města. Postupem času se stalo součástí Broolenmmeeru a po rozšíření a prohloubení koryta Edary, díky čemuž mohly i největší nákladní lodě plout až do Broolenmmeeru, se z Nordy stala hlavně námořní základna.

Podrobnější informace obsahuje stránka Norda.

Systém

Republika Benelux má čtyři hlavní státní orgány:

  • Kancléř (Bondskanselier)
  • Parlament (Parlement)
  • Ochranný sbor (Korps voor de bescherming, KVDB)
  • Soudní orgán (Gerechtelijke instantie)

Kancléř

Kancléř je symbolickou hlavou státu. Mezi jeho pravomoci patří např. zastupování státu, schvalování zákonů, udělování milostí a vyhlášení či zrušení válečného stavu či stavu ohrožení. Je volen v přímé volbě všemi bezúhonnými občany, kteří nejpozději v den voleb dosáhnou věku 10 akelianských let (~ 20 pozemských let) na funkční období 4 akelianských let. Po dobu jeho setrvání v úřadu není trestně stíhatelný. Je-li mu v té době prokázán nějaký zločin, soud probíhá až po jeho odchodu z úřadu. Vyjímkou je zrada nebo pokus o převrat, jejichž spáchání znamená automatický zánik mandátu a kancléř tak může být stíhán okamžitě. Sídlí v zámku Blarishagen na kopci v centru hlavního města Broolenmmeer.

Parlament

Parlament sestává z 75 poslanců volených stejným způsobem jako kancléř na funkční období 3 akelianských let. Volí se každý rok třetina (25) poslanců. Mezi jeho pravomoci patří tvorba a schvalování nových zákonů či rušení starých (všechny tyto kroky musí písemně schválit kancléř). Nemají trestní imunitu - pokud během svého úřadu spáchají zločin, mohou být stíháni okamžitě a parlament pokračuje do nejbližších voleb bez odsouzených poslanců.

Republika Benelux nezná systém politických stran - každý kandidát do voleb vstupuje samostatně. Občané hlasují tím, že vloží hlasovací lístky preferovaných kandidátů do volební urny přičemž nezáleží na tom, jestli zvolí všech 25 poslanců nebo jejich menší či větší počet. Po volbách se do parlamentu dostává 25 kandidátů s nejvyšším počtem hlasů. Pokud byl od předchozích voleb některý z poslanců odsouzen či jinak odešel z úřadu, je jeho křeslo obsazeno dalším(i) kandidátem/kandidáty z těchto voleb - tito doplňující poslanci mají kratší volební období - pouze překlenují zbytek volebního období poslance, kterého nahrazují.

Ochranný sbor

Ochranný sbor Republiky Benelux slouží k ochraně obyvatelstva a stíhání trestných činů. Sestává ze tří oddílů:

  • Požární a záchranářský sbor
  • Pořádkový sbor
  • Garda (vojsko)

Soudní orgán

Soudní orgán se skládá ze 4 městských soudů a nejvyššího soudu. Poněkud zvlášť pak stojí vojenský soud, který řeší spory a prohřešky členů Ochranného sboru.

Rozdělení

Území Republiky Benelux je rozděleno do 4 krajů (gewest), z nichž každý náleží k městu, které se v něm nachází:

  • Gewest Broolenmmeer
  • Gewest Bruxelles
  • Gewest Waaldeen
  • Gewest Norda

Čistě formálně je kraj považován za součást svého města a je tedy spravován spolu s ním městskými orgány. Každé z měst má svého starostu (burgemeester), který předsedá městské radě (de Raad) složené z konšelů volených v kraji podobně jako poslanci parlamentu. Konšel (Alderman) s nejvyšším počtem hlasů se stává starostou. Konšelů je vždy 12, třináctý je starosta. Lichý počet členů rady zabraňuje patovým situacím.

Mezinárodní vztahy

Republika Benelux se zpočátku prezentovala jako neutrální pacifistická země, její vojsko nikdy nemělo více než 2 000 příslušníků. Prvním impulsem ke změnách se stalo zavraždění zakladatele a úřadujícího kancléře Ervina Dijkstry tajnou službou Selliath poté, co se velení vojska ve výběrovém řízení rozhodlo pro nákup výzbroje a výstroje u kaelanského koncernu Björntec. Beneluxany tento čin přiměl k rozšíření zakázky o jaderné zbraně. Po změnách v garnituře sousedního Novymiru rostlo napětí i zde, protože jeho noví představitelé usilovali o opětovné připojení území k Novymiru, což ještě zesílilo napětí v regionu. Republika nebyla schopna vybudovat dostatečně silné vojsko ani při totální mobilizaci a tak po narychlo provedeném referendu její představitelé požádali o ochranu svého nejmocnějšího souseda - Kaelu Akexi. Napětí se hodně zmírnilo, když kaelanská armáda pro účely obrany Beneluxu vybudovala malou základnu v Broolenmmeeru. V případě válečného střetu podléhá beneluxské vojsko kaelanskému velení. Spolupráce mezi Republikou Benelux a Kaelou Akexi se postupně rozšířila z vojenské i do hospodářské oblasti zavedením bezcelní zóny a volného pohybu, což vyvolalo v ostatních zemích kritiku a časté označování Beneluxu jako šestatřicátého vévodství kaelanského, jakkoliv království pravidelně prohlašuje, že o anexi republiky nemá zájem. Nepomáhá v tom ani zákon zakazující beneluxským obchodníkům přijímat platby v kaelanské měně.

Republika Benelux vyváží nejvíce květin, sýrů, čokolády a dalších pamlsků. Dováží se nejvíce kakaové boby, dopravní prostředky a průmyslová zařízení. V obchodu hraje velkou roli O'Reilly Corporatie založená Maxmillianem O'Reillym.

Se vzdálenějšími zeměmi má Republika Benelux poněkud lepší vztahy, hlavně se Zgwalagah, kam Beneluxané dováží především zdravotnický materiál a jinou především humanitární pomoc a na oplátku odebírají výrobky tamního strojírenství, které následně kombinují s kaelanskými technologiemi. Takto vzniklá zařízení a stroje sice zdaleka nedosahují kvalit svých kaelanských protějšků, ale také stojí pouze zlomek ceny a tak si nacházejí místo u mnoha odběratelů. Smířlivější vztahy má republika i s Říší světla, odkud proudí většina elektroniky používané v Beneluxu. Naopak přísnou neutralitu ve vztazích zdejší vládci zachovávají s Qwanvarskou říší - většina obyvatel republiky považuje státní zřízení založené na neomezené moci nakaurů a jejich nadřazenosti nad lidmi za od základu špatné, nicméně vládci republiky nechtějí narušovat vztahy s Kaelou Akexi, která s nakaurskou říší naopak čile spolupracuje.


Související stránky