Rhaaxo

Z FantasyWiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Zlatý lev Rhaaxo, zvaný také Pojídač duší nebo Bílý démon, je Elgoranův posel a pomocník.

Své přízvisko si vysloužil svou oblibou ve hrách s lidskou psychikou, které obvykle zakončil pro něj jednoduchým kouzlem, po němž lidé sice žili dále, ale zmizela jejich osobnost, paměť a veškeré znalosti a dovednosti (mimo nejzákladnějších jako např. chození). Své oběti tak jakoby připravil o duši. Díky těmto hrám dokázal Rhaaxo dokonale pochopit lidské myšlení a umožnil tak ostatním lvům snadno ukončit jakýkoliv spor s lidmi aniž by muselo dojít k použití magie nebo násilí (s výjimkou velkých válek).

Své hry kromě lidí prováděl také s elfy a tajně i s draky a trpaslíky a výsledky jeho výzkumu pomohly lvům udržovat s nimi lepší vztahy. Mimo jiné také zabránil rozpadu spojenectví s elfy z města Afilis kvůli činnostem organizace Garaed Xanae a z draků, původně úhlavních nepřátel, udělal až na výjimky přátele lvů. Vedlejším efektem bylo, že se draci rozdělili na dvě znesvářené skupiny, s niž jedna byla spřízněná se lvy a ta druhá je nenáviděla, kdežto předtím byli jednotní.

Vždy zastával názor, že lvi by měli mít svá území jen pro sebe a méně vyspělé rasy (podle něj všechny ostatní) měly lvům sloužit nebo se jim alespoň klidit z cesty. Jeho umění ovládnout kohokoliv i bez magie je hlavním důvodem jeho diplomatických úspěchů a lidem, pro něj zcela zbytečné rase, vštípil do myslí nepřekonatelný strach ze lvů. Nejvíce mu vyhovovalo uspořádání společnosti na Ajkelově hoře po třetí válce ras, kdy se elfové jednoduše ztratili mezi lvoelfy, lvími služebníky. S jeho názorem nesouhlasil například jeho vlastní syn Thyrakal, který se dokonce často stýkal s elfy a s jednou elfkou dokonce udržoval přátelství, ač ani on neměl jinak ostatní rasy příliš v oblibě.

Podobně si pohrával i s psychikou jiných lvů, ale nikdy na ně nepoužíval ono kouzlo. Jeho obliba v těchto hrách byla mezi lvy známá a neměl ani problémy s hledáním dobrovolníků pro své experimenty. Zasloužil se také o velké změny v uspořádání lví společnosti, kterými zlepšil vztahy mezi všemi lvy na Tyrheljörgu a přispěl ke zklidnění atmosféry v Arkanwloxu.

Jakkoliv ostatní lvi uznávali jeho úspěchy, na jeho činnost měl každý svůj názor, zdaleka ne všichni schvalovali Rhaaxovy experimenty na bytostech, které s tím předem nevyjádřily souhlas (například s lidmi, kterých se Rhaaxo nikdy na nic neptal).Taktéž jeho obliba v zabíjení lidí byla na poměry lvů vyznávajících pravidlo Žít a nechat žít kontroverzní, ale svou odbornou činností svou provinilost částečně dokázal smýt. Žádost kaelanského rytíře Erika Johanssona přijal jen díky vlivu Elgorana, jehož přítomnost v Rhaaxově sídle v době rytířova příchodu rytíři zachránila život, a také na přímluvu své jediného nelvího přítele - lvoelfího arcimága Alexandra, který ale byl sám o sobě výtvorem lva.

Lidé i elfové ho znali pod různými jmény. Pro lidi to byl Pojídač duší kvůli svým hrám, pro elfy zase Bílý démon kvůli svému zvyku chodit mezi ně doprovázen skupinou bílých lvů. Tu podobu dotvářel i on sám, neboť měl, stejně jako jiní zlatí lvi, zářivě bílou srst a zlatou hřívu.

Během neustálého přehrabování se v lidských myslích ho zaujala záliba mnoha lidí v automobilech. V Arkanwloxu používalo mnoho obyvatel rozličná vozítka a zrovna automobilů buďto lidmi vyrobených nebo jejich konstrukcemi alespoň inspirovaných tam byla spousta - např. ze Země přivezené Mercedesy a vůbec celá sbírka pozemských i kaelanských vozů na Kovářském hradě, nebo různé vozy, které na Zemi (nebo později na Akelii) kradli mladí elfové. Nikdy jich ovšem nebylo tolik, aby se kvůli nim musela zavádět nějaká pravidla nebo omezení pro provoz na ulicích. Pro Rhaaxa to byly pouze hlučné hračky mladých elfů, které se mu v ulicích tu a tam motaly pod nohama. O tuto myšlenku se podělil na Síti a na Kovářském hradě pro něj sestavili automobil, který byl dostatečně velký, aby s ním mohl Rhaaxo pohodlně cestovat. Zprvu to pro něj byla mechanická hračka, jakých bylo v každém lvím příbytku spousta, časem si na něj zvykl více a začal ho s oblibou používat k delším přesunům po městě i mimo něj. Navíc se mu líbilo vrčení dvanáctiválcového pístového motoru, kterým byl jeho samohybný vůz poháněn. Ne že by snad na zmíněném hradě neměli k dispozici vyspělejší technologie než spalovací motor, ale vůz měl být sám o sobě v první řadě mechanickou hračkou, takže se takové řešení přímo nabízelo. I díky tomu bylo maximum mechanických prvků viditelných.

Kovářský hrad byl příčinou Rhaaxova nadšení ještě nejméně jednou, když jeho zakladatel a vůdce, lvoelfí arcimág Alexandr na základě výzkumu svého stvořitele Rghaara vynalezl zařízení pro cestování v prostoru, čase i mezi různými vesmíry - dimenzionální bránu. Ta Rhaaxa zaujala natolik, že sám vybudoval většinu sítě bran osazováním těchto zařízení na desetitisíce pro lvy obyvatelných planet v galaxiích Gafu, Mléčná Dráha a na zendalskou žádost také v jejich galaxii Andromedě.

Zkoumání různých uživatelů dimenzionálních bran a důvodů, pro které různé bytosti brány používaly, inspirovalo Rhaaxa k novému pokusu - vybral si jednu z inteligentních životem neosídlených, ale přesto přinejmenším pro lvy obyvatelných planet osazených dimenzionální bránou, a rozhodl se z ní udělat živou bytost, kterou po staletí zkoumal na dálku, aby poté přiletěl zpět a vedl s živoucí planetou dalekosáhlý dialog o jejím životě a osudu. Planetě zůstal přinejmenším název, který jí Rhaaxo přidělil - Aarghaama.

Související stránky