Kovářský hrad: Porovnání verzí

Z FantasyWiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(Tharnus)
 
Řádek 125: Řádek 125:
  
 
==Tharnus==
 
==Tharnus==
'''Tharnus''' je jedním z prvních [[nakaurové|nakaurů]], blízký příbuzný obou zakladatelů, [[Arnr]]a a [[Aren]]a. Během zrodu [[Qwanvara|Qwanvarské říše]] byl pomocníkem arcimága Alexandra.
+
'''Tharnus''' je jedním z prvních [[nakaurové|nakaurů]], blízký příbuzný obou zakladatelů, [[Arnr]]a a [[Aren]]a. Během zrodu [[Qwanvara|Qwanvarské říše]] byl pomocníkem arcimága Alexandra. Kromě toho, že je fyzicky největším a nejsilnějším nakaurem, získal si obdiv ostatních nakaurů i svým klidným přístupem a svou magickou mocí, je mocnější než všichni ostatní nakaurové dohromady a tak je nejmocnějším známým elfem vůbec.
  
 
{{Podrobně|Tharnus}}
 
{{Podrobně|Tharnus}}

Aktuální verze z 12. 7. 2019, 22:30

Kovářský hrad je sídlem společenství bytostí různých ras i původů založeným arcimágem Alexandrem. Jeho členové se zaměřují hlavně na šťastný život, všeobecný rozvoj sebe sama, šíření vzdělání a ochranu spravedlnosti. Mimo to spolupracují s Akaed'maa. Spolek samotný žádný název nemá, podle svého sídla, Kovářského hradu, si říkají správci Kovářského hradu nebo prostě Kováři, třebaže se zdaleka ne všichni z nich opravdu věnují práci s kovem. Podle záliby většiny z nich v mečích a používání kaelanských vesmírných skafandrů, které jsou pro laika na první pohled k nerozeznání od rytířského brnění, se někdy nazývají také Rytíři z Kovářského hradu.

Společenství nemá žádnou strukturu či hierarchii, je to prosté uskupení přátel, které od společných zájmů a stylu života postupně přerostlo ve velkou rodinu. Pokud je z nějakého důvodu potřeba jeden vůdce, stává se jím zpravidla Alexandr, kolem kterého společenství vzniklo a který v něm má největší morální autoritu. Ke společenstvu se postupně přidalo na dvě stovky příznivců, pro které Kováři vybudovali okolo svého hradu obrovský plně soběstačný areál zvaný Kopce.

Historie

Společenství vzniklo okolo lvoelfího arcimága Alexandra v době, kdy pobýval na Midgardu a spolu s ním pořádali různé akce. Později se na pozvání svého přítele Ajkela i se společenstvím přestěhoval na Akelii, kde od něj dostal vesmírnou loď Desdemonii, jejíž magická entita se do něj zamilovala, a své přátele pozval na její palubu. Protože během opouštění Midgardu přišli o své domovy a na Akelii se do té doby nikde neusadili, přijali loď za svůj domov. S Desdemonií nejdříve po většinu času kotvili v docích Tyrheljörgu a tu a tam vyráželi na různé výpravy, později bylo Desdemonii určeno zůstat v doku a společenstvo se vrátilo na Midgard, kde začali budovat své sídlo.

Základem sídla i zdrojem obživy se jim stala malá umělecká kovárna založená jedním z členů společenstva - nadšenou kovářkou Kateřinou. Brzy poté kovářům už jejich dílna stačila, aby se uživili. Jak postupně rostla jejich dílna i množství majetku, mohli si dovolit vyrábět velmi speciální věci.

Při povodních jeden z nich zachránil život neznámému Švédovi, který se jim poté rozhodl odvděčit, a tak si u nich nechal vyrobit repliku mýtického kladiva Mjöllni severského boha Thora, za kterou úmyslně zaplatil nesmyslně astronomickou částku, díky tomu si mohli dovolit stavbu svého sídla, obrovského hradu, jehož název (Kovářský hrad) se stal i názvem celého společenstva. Postupně skoupili několik okolních pozemků (ty ohradili, staly se Vnější částí) a vystavěli několik laboratoří, jejichž drahé vybavení buďto vytvořili pomocí harty nebo (stejně jako mnoho dalšího, co potřebovali na dokončení svého sídla a jeho vybavení) koupili z výtěžku prodeje dalšího speciálního předmětu, meče Yggdrasil.

Znechuceni stavem lidské civilizace, okolo svého sídla (Kovářského hradu) vybudovali na svých pozemcích rozsáhlý areál, v němž žili lidé podle jejich zákonů, aby ukázali, že i lidé mohou vytvořit vyspělou společnosti. Vytvořili tak zcela soběstačnou komunitu a vzhledem k tomu, že si zákony Kovářského hradu často odporovaly se zákony okolního světa (ostatně, už sama existence takové společnosti byla ve vnějším světě nelegální), vystupoval areál navenek jako průmyslová zóna obsahující umělecké kovářství, autoservis/vrakoviště, datové/hostingové centrum, stolářství/truhlářství, zámečnictví a továrnou na telekomunikační zařízení a speciální počítače. Mimo to vše ještě areál poskytoval internetovou konektivitu několika lokálním operátorům, aby nebylo podezřelé, nač potřebují přímé spojení s páteří sítě Internet.

Své děti neposílali do veřejných škol, ale vytvořili (s přispěním a pomocí Akaed'maa) pro ně speciální vzdělávací systém, založený hlavně na praxi, vlastní iniciativě a superpočítači Alexandera. Díky tomuto drtivá většina obyvatel Kopců (jak Kováři nazývali celek Kovářského hradu a okolních ohrazených pozemků) ve svých 15 letech svými znalostmi a dovednostmi předčila většinu zkušených odborníků vnějšího světa.

Aby tomu všemu dodali alespoň částečnou legalitu, založili několik firem, jejich prostřednictvím provozovali své vnější činnosti. Tyto firmy posléze srostly do jedné, z níž se vyvinula korporace Atlantis TekKorp.

Kdokoliv, kdo kdy jejich Kopce navštívil nebo zde nějakou dobu žil, o areálu mluvil o rajské zahradě. Jejich pověst jim přinesla přízeň okolí areálu. Ve sporu se zemí, na jejímž území se nacházeli, se na jejich stranu kromě obyvatel postavila i místní policie. Když hrozil masivnější konflikt obyvatel Kopců s vnějším světem, Ajkel společenstvu povolil návrat na Akelii. V průběhu přenosu Kopců na Akelii se lidští členové společenstva stali elfími lvoelfy, zatímco lidé žijící v jejich areálu Kaelany, zatímco Kopce našly své místo na Ajkelově hoře poblíž města Arkanwlox.

Později je Ajkel požádal, aby dohlédli na kolonie na planetě Vielai, která se tím stala také jejich sídlem a panstvím. Pod vládou ji měli až do 44. Lughnasadu 7621 AL, když padli v boji při útoku nadpřirozených lvů z Arkanwloxu obávajících se vlivu společenství na svého krále Ajkela. Koloniální vojsko snažící se je ochránit lvi bez obtíží rozprášili a než stačili připravit alespoň jednu ze svých lodí k odletu, byla proražena i jejich ochrana. Arcimágové z řad zlatých lvů s lodí třídy Isaiah zničili obě jejich lodě, přičemž zemřeli téměř všichni členové společenstva. Poslední přežil Alexandr, který následně v záchvatu zuřivosti v bitvě mnoho zabil mnoho lvů, lvoelfů i draků (odhadem až čtvrtinu všech útočníků), avšak proti zlatým lvům a jejich lodi byly jeho naděje takřka nulové. Naposledy stihl ještě pomocí přetížení energetického zdroje a aktivace zbytků autodestrukčního systému ve vraku zničené lodi Desdemonia způsobit velký výbuch, který bitvu ukončil. Celá kolonie Aiaa byla tímto výbuchem zničena a planeta Vielai se na nějakou dobu stala pro akeliany neobyvatelnou. Z útočícího vojska přežilo pouze několik lvů, kteří celý útok zorganizovali, a několik, kteří utekli poté, co viděli, s jakou lehkostí je Alexandr na začátku bitvy zabíjel.

Za celou dobu bylo toto podruhé, kdy se Ajkel rozzuřil na lvy. Organizátory útoku osobně umučil k smrti, všechny ostatní, kteří se na útoku podíleli a přežili výbuch, buďto roztrhal na kusy nebo potrestal potupným čištěním ulic Arkanwloxu v lidských šatech. V reakci na útok se Elgoran, Ajkelův bratr a zástupce v Arkanwloxu, vzdal svého úřadu. Někteří lvi nevěřili, že by jediný lvoelf mohl sám pobít tolik protivníků, tudíž se nějakou dobu objevovaly spekulace, že Alexandra nějak podporoval Ajkel. Každopádně si tento útok lvi zapamatovali jako svou druhou velkou chybu.

Když se situace uklidnila, Ajkel využil probíhajícího přesunu elfů a draků do města Arkanwlox spojeného s přestavbou města a začlenil do něj také Kopce a ke Kovářům přidal také jejich přátele a rodiny, stejně jako Rghaara, Alexandrova stvořitele, který zemřel dlouho před vznikem společenství. Do města přidal idealizovanou verzi jejich sídla, kterou získal od nich samotných, neboť si ji ještě na Midgardu vytvořili ve virtuální realitě. Planeta Vielai byla poté Kovářům darována jako jejich soukromé panství. Později se z ní však stáhli a darovali ji městu.

Jejich vztah k němu se také změnil - i když jsou stále přátelé, formálně mu už nepodléhají přímo, ale skrze Radu Tyrheljörgu. V praxi se toho mnoho nezměnilo, protože Rada po nich většinou nic nechce a pokud ano, nebývá to nic, s čím by si nedokázali poradit. Alexandr se stal jedním ze správců městské sítě a superharty a společenství jako celek je v Arkanwloxu známé vyráběním mečů, automobilů pro humanoidní obyvatele města a různých mechanických hraček pro lvy.

Vesmírné lodě

Po drtivou většinu času si společenství vystačí s vlastní flotilou dvou lvích lodí třídy Dysnomia, které si v případě potřeby vyrábějí pomocí zhmotňovače za pomoci dokumentace obsažené v datábazi Ajkelovy superharty stejně jako jakékoliv jiné lodě.

  • Desdemonia je vlajkovou lodí flotily. Při cestách pobývají členové společenství právě na ní. Nekotví s ní přímo ve svém areálu, ale v hangáru v přepravním terminálu města.
  • Dysnomia je vojenskou částí. Chrání společenství při útocích zvenčí. Využita bývá pouze zřídka při plnění různých úkolů pro Ajkela.

Významní členové

Rghaar

Rghaar (1240 AL - 2210 AL) byl lvím arcimágem z Arkanwloxu a stvořitelem arcimága Alexandra, se kterým společně vynalezl dimenzionální bránu.

Podrobnější informace naleznete v článku Rghaar.

Arcimág Alexandr

Alexandr Finislaana Hergaelan (Arcimág Alexandr) (2031 AL - 7621 AL) je lvoelfím arcimágem z Arkanwloxu, který celé společenství založil. Mezi svými přáteli, nepřáteli i všemi ostatními má nejen pro svou čest a spravedlivost velkou morální autoritu.

Jeho pomocníkem je lev Azareus, kterého vytvořil v roce 3412 AL jako magickou entitu na své hartě, původně jako vzpomínku na svého stvořitele.

Podrobnější informace naleznete v článku Alexandr (arcimág).

Khaeld'ïerrnä

Khaeld'ïerrnä (na Midgardu Kateřina Kirkzpatrick) (4251 AL - 7621 AL) je elfí čarodějkou, družka arcimága Alexandra a jeho učednice. Jméno Kateřina dostala právě od něj (elfové svým družkám dávají různé přezdívky či přídomky, takže si ji pojmenoval právě takto).

Podobně jako jiné elfky je na lidské poměry velmi vysoká (něco přes 3 metry). Nápadné na ní jsou také její dlouhé hladké zrzavé vlasy lemující až nadpřirozeně krásný, vážně vyhlížející obličej se zelenýma očima. Ze závoje vlasů vyčnívají pouze špičaté uši. Nosí světle zeleno bílo hnědé šaty s krajkovými rukávky a dlouhou sukní, které jiné elfky nosí pouze při slavnostních příležitostech. Vyjde-li ven z hradu, na zádech nosí toulec se šípy s lukem. Na opasku je pak přivázána pochva s mečem, dýka, srp a měšec. Ráda se věnuje historii, čaji a kávě. Ještě raději pak ve společnosti svého druha.

Podrobnější informace naleznete v článku Khaeld'ïerrnä.

Myghael

Myghael Anders Rloa Laeviathan (zkráceně Myghael, původně Mikael Anders Gunnarsson) (4465 AL - 7621 AL) je učedník a pomocník arcimága Alexandra. Má lidský původ, pochází z Finska, kde se narodil se islandskošvédské spisovatelce a norskofinskému automobilovému závodníkovi. Zajímal se hlavně o techniku a zvláště elektrotechniku. Jeho otec ho vedl k závodům, což mu vůbec nevadilo, ba naopak. Mimo sezónu pod jeho dohledem trénoval v uzavřeném areálu s jeho vozem.

Ke konci jedné soutěže jeho otec zahynul při havárii. Rodina sice nestrádala díky honorářům z matčiných knih, ovšem žádná sláva to nebyla. Dal se na studium elektrotechniky, na které si vydělával coby servisní technik ve společnosti zabývající se prodejem počítačů. Po otci jim zbylo ještě jedno závodní auto, avšak na závody nezbývaly peníze.

Po dokončení studií mu jeho zaměstnavatel nabídl sponzorství a Mikael se vrátil do otcových šlépějí. I když si nevedl zrovna nejhůř, zanedlouho byla jeho kategorie zrušena a vůz splňující podmínky jiné soutěže si už nemohl dovolit. Jeho matce docházela inspirace (částečně vlivem alkoholismu). Zanedlouho zemřela a zanechala po sobě dluhy, které musel splatit, a tak už víceméně historický vůz prodal. Arcimág Alexandr ho našel v lese, když se Mikael pokusil o sebevraždu. Přivedl ho do svého domu, kde se seznámil s ostatními členy společenství jen krátce předtím, než se měli přesunout na Akelii. Myghael se tak stal pomocníkem a učedníkem Alexandra, pomáhal mu například se stavbou prvních dimenzionálních bran.

Záhy se na Midgard vrátil, aby se ještě rozloučil se svými blízkými, protože neočekával, že by se poté ještě někdy vracel. Všimla si toho jedna z Alexandrových zhrzených milenek, důstojnice Selliathské tajné služby Claudia Augusta Caesar. Zabila několik lidí a narafičila vše tak, že za to byl odsouzen právě Mikael. Všichni jeho blízcí mimo Kovářský hrad všemu uvěřili a jejich zlost přispěla k jeho druhému zhroucení. Její agenti vyčíhali okamžik jeho převozu do věznice a přepadli transport, aby Mikaela dopravili k ní.

Špionka Caesar měla ve značné oblibě lvy a věděla, že Mikael zrovna tak, a tak si pro tento účel nechala v africké savaně postavit elfský létající dům vybavený kouzlem, díky kterému se k domu stahovali lvi z širokého okolí, až se okolí domu stalo domovem smečky čítající stovky jedinců. Z nich si vybrala menší smečku, kterou ochočila a chovala přímo v domě. Díky tomu všemu bylo snadné přesvědčit zlomeného Mikaela ke spolupráci. Chtěla jediné - aby pro ni vyrobil dimenzionální bránu. Na oplátku mu slíbila svobodu. Její nadřízení totiž v bráně viděli možnost, jak získat výhodu proti sousední Kaele Akexi. Nabídka vypadala férově a Mikael věděl, že jeho přítel/mistr Alexandr má možnost novou bránu případně zablokovat, a tak souhlasil.

Mezi tím vším ho ale špionka využila ještě k jinému účelu - selliathští vědci extrahovali část DNA lvího lvoelfa (kteří hráli významnou roli v selliathské mytologii jako Palladská chiméra) a jejím úkolem bylo vyzkoušet na něm možnost proměny člověka v palladskou chiméru. Pokus se rozhodla provést na Mikaelovi, jehož zamlklost ji přesvědčila, že on nikomu chybět nebude. Každý večer si za ním přišla připít vínem a do jeho sklenice dávala uspávací drogu silenzu. Jiný spolehlivý uspávací prostředek neměla k dispozici a svůj subjekt o experimentu vůbec nehodlala informovat.

Experiment se podařil více než úspěšně - Mikael skutečně nabyl podobu lvího lvoelfa (palladské chiméry) a vůbec mu to nevadilo. Na oplátku mu špionka darovala upravený automobil, se kterým mohl jezdit i v nové podobě, a nabádalo ho k občasným výletům - potřebovala, aby v domě zůstal z vlastní vůle. V nové podobě už by ho její strážní nedokázali zastavit a divoká zvířata už pro něj nebyla hrozbou, takže ho už nemohla nijak zadržet proti jeho vůli. Alexandr mezitím pro Mikaela získal lví magický meč, jaký už měli všichni ostatní Kováři. Využil těchto výletů, aby Mikaela ujistil, že na něj nezapomněli a aby mu předal meč, díky kterému byl Mikael myslí spojen s ostatními Kováři. Asi po půl roce se Mikaelovi podařilo s pomocí ostatních Kovářů bránu dokončit. Vedlejším produktem byla malá vesmírná loď, kterou využil k instalaci druhé brány na jinou planetu.

Počínání špionky sledovala i tajná služba státu, se kterým měl předtím Kovářský hrad spor. K domu se vypravila početná skupina vojáků, kteří měli získat bránu, zajmout špionku a zabít její monstrum (Mikaela). V této skupině byla i příslušnice kaelanské tajné služby Ljósariddar, která na sebe pomocí elfího magického zařízení vzala podobu Mikaelovy družky, od čehož si dezinformovaný velitel sliboval zmatení cíle. Při útoku Mikael ve lvoelfí podobě zabil kohokoliv, kdo se k němu přiblížil. Nedokázal ještě vycítit nepravost, a tak kaelanské špionce uvěřil, že je jeho družkou. Toho využila Anežka, pomocnice selliathské špionky, a i s ní odešla dimenzionální bránou na planetu Kepler 22 b. Mikael je následoval a tam mu Anežka prozradila, že Silenza ve skutečnosti nemá uspávací účinek - pouze posiluje agresivitu a instinktivní chování. Selliathská špionka i se svou pomocnicí využili jím postavenou vesmírnou loď, aby nepozorovaně uprchly na Akelii. On se dostal do rukou tajných služeb, pro něž vyvraždil vyděračský gang, který díky korupci nebyl postižitelný běžnými metodami. Poté se vrátil na Kovářský hrad, kde ho Alexandr naučil pomocí meče měnit podobu, a změnil jeho lidskou podobu na podobu nakaura. Kaelanská špionka vše vyzradila elfům, proti kterým následně Selliath použila tvory získané díky pokusu na Mikaelovi spolu s jím postavenou vesmírnou lodí, díky čemuž ho elfové několik let nenáviděli a dokonce vyslali svou svrženou radní Íthlïne, aby ho zavraždila. Ta ale svůj úkol nesplnila, namísto toho mu pomohla dokázat elfům jeho nevinu. Elfové ho sice přestali nenávidět, ale v oblibě ho neměli ani nikdy poté, takže postupně své kontakty v Arkanwloxu mimo Kovářský hrad omezil na několik nadpřirozených lvů a vykonávání úkolů pro arcimága Alexandra.

Ten ho také brzy vyslal zpět na Midgard za Ai Eor Sinéadem, aby mu pomohl s rozjezdem korporace Atlantis TekKorp. Poté se znovu stáhl, a tak mají mimo Kovářský hrad mnohem větší význam než on sám jeho potomci - např. kaelanský podnikatel Einar Myghaelsson nebo Marco Einarsson, který se později ujal vedení Atlantis TekKorp. Na Kovářském hradě s ním zůstala pouze jeho manželka, Taelkharan Taelkharandóttir.

Tato postava slouží autorovi série jako alter-ego, které v díle zastupuje jeho samotného. Záměrně však zvolil zcela odlišný životní příběh, neboť ten skutečný by byl nudný k uzoufání.

Neklan

Neklan Nexus Pace (Neklan Polanský) (4592 AL - 7621 AL) je z Midgardu, kde byl odborníkem na hrady. I proto se později staral o hrad.

Je tichý a samotářský, po většinu času zahloubaný nad sotva patrnými detaily neznámých hradů. Přesun na Akelii, kde se hrady stále stavěly ve velkém, pro něj byl jako vstup do ráje.

Je nevysoký, útlý. Má černé vlasy sahající po ramena a oči stejné barvy v zachmuřeně vyhlížejícím obličeji.

Ørnulf

Ørnulf (Ørnulf Gullvåg) (4999 AL - 7621 AL), půlelfí hraničář, později pomocník lovčího na dvoře krále Kaely Akexi. Při jedné z loveckých výprav ho porušená síť portálů přenesla do Norska. Zásluhou toho, že až na špičaté uši vypadal jako typický Nor, jej domorodci přijali mezi sebe a stal se rybářem. Brzy se s nimi stotožnil a získal tam také svůj zvyk chodit oblečen zásadně v károvaném. Nikdy nebyl příliš veselý, což se odráží v ponurosti jeho písní.

Iskandria

Iskandria (Iskandria Saari) (4871 AL - 7621 AL) je téměř běžnou lidskou dívkou, z řady vybočuje jen tím, že je jednou z mála sličných Finek. Své dlouhé hnědé vlasy má vždy svázané do dlouhého copu končícího až u pasu a ty tak nezakrývají její vážný obličej, jemuž vévodí dvojice modrých očí. Nosí decentní světle hnědé šaty s dlouhou sukní, které si sama šije podle středověkých popisů. Zabývá se historií severských národů a jídlem, její specialitou jsou jídla ze zvěřiny. Je vážná, ale přátelská a starostlivá, třebaže příliš nemluví. Za to se kolem ní dějí takové věci, že leckdo právem může říct, že od jejích dob je vše normální.

Hampus

Hampus Fredriksson je původní Iskandriin přítel. Přivedla si ho s sebou z Midgardu, ovšem Hampus se nedokázal srovnat s naprosto odlišným prostředím Arkanwloxu, což ho nakonec přivedlo k odchodu zpět. Vrátil se do svého rodného Švédska a pokoušel se zvrátit jeho přeměnu v islámský chálífát. Pro jeho zálibu v ženách se mu přezdívalo Kasanova.

Kateřina Orleánská

Kateřina Orleánská (4501 AL - 7621 AL) je vysoká, štíhlá, světlá krásná půlelfka s usměvavým obličejem a dvojicí veselých zelených očí. Své světle hnědé vlasy má svázané do dvou krátkých odstávajících copánků. Je veselá a přátelská, ve její kuchyni panuje vždy skvělá nálada. Chodí oděna ve světle modré šaty se sukní končící v úrovni kolen.

Pokud před přesunem na Akelii kromě vaření něco opravdu uměla, tak řídit automobil a bojovat holýma rukama, podle čehož dostala přezdívku Pěstička. Lidé se do ní často naváželi a ona jim to vždy vrátila i s úroky – pěstí; třebaže bojovala krajně nerada. Milovala svého milého a automobil Mercedes-Benz W124 E500 svého otce, kterému dělala řidičku a osobní strážkyni. Areál Kopců byl záměrně postaven tak, aby se po něm dalo dopravovat i tímto dopravním prostředkem, třebaže její otec již svůj vůz ani její ochranu nepotřeboval - zemřel při nepokojích, které vedly Kováře k přesunu na Akelii a Ajkel ho, narozdíl od jiných, již znovu neoživil, což odmítl jakkoliv vysvětlit.

Přízvisko Orleánská získala podle místa, kde se narodila, francouzského města Orléans. Někdy je svým charakterem srovnávána s francouzskou hrdinkou Janou z Arku, která toto město dobyla na svém prvním tažení.

Kateřina Železná

Kateřina Železná (jindy Železná panna) (4499 AL - 7621 AL) je trpaslice (ve smyslu rasy, nikoliv postižení). I díky tomu je nevysoké (jen málo přes půl druhého metru) podsadité podstavy a má pihovatou zamračenou tvář doplněnou o malé modré oči zanikající díky jasně rudým vlasům svázaným do jednoho copu vzadu. Třebaže vypadá, zvláště zamračená, hrozivě, je po většinu času veselá.

Bývá oděna v černé, tmavohnědé, nebo tmavozelené šaty zpravidla vlastní výroby inspirované oblečením středověkých hospodyň, po většinu času doplněné o pracovní rukavice a kovářskou zástěru, někdy i o svářečskou kuklu, neboť je vášnivou kovářkou. K tomuto řemeslu ji přivedl arcimág Alexandr, který ji naučil také základy magie a rozličné praktické aplikace.

Na Akelii se proslavila svou jedinou výpravou mimo Ajkelovu horu - při jedné z návštěv v Arkanwloxu na úsvitu Třetí války ras se na adresu jejího vzhledu nelichotivě vyjádřila kaelanská královna Agaþa Freydóttir, na což Kateřina reagovala po svém - jakmile bylo jisté, že Městu tří hradů nehrozí bombardování, došla si za královnou až na královský hrad. Díky vzájemnému spojení Kovářů pomocí Alexandrových dovedností bez větších obtíží překonala královské stráže a královnu profackovala zcela bez ohledu na reakce jejího muže, kaelanského krále Thora Erikssona, načež z hradu stejně rychle zmizela. Kromě zklidnění často nevybíravých proslovů královny dosáhla Kateřinina akce ještě jednoho výsledku - královským strážím byl zintenzivněn výcvik.

Salátová královna

Salátová královna (Annika Kääriäinen) (4545 AL - 7621 AL) je pravděpodobně nejveselejším členem společenství, díky čemuž si s ní přes její lidský původ skvěle rozumí i lvi. Servítky si nikdy nebrala, je svérázná a tvrdohlavá, což někdy vede ke komickým situacím. Jako by si to uvědomovala, když ji přitom pokaždé popadnou ukrutné záchvaty smíchu.

Pochází z Finska a také vypadá jako typická příslušnice tohoto národa. Sama si z toho dělá legraci („Mám ve jméně víc písmen ä, než na obličeji hladké pleti.“). Má kratší hnědé vlasy, jako jediná žena ve společenství nosí kalhoty a celkově svůj styl oblékání převzala z poněkud pozdějších dob než ostatní.

Svou přezdívku dostala od Alexandra, neboť se s Iskandrií střídá při přípravě jídla. Pokaždé totiž připraví rybí salát, byť žádné dva z jejích salátů nebyly stejné.

Mikron

Mikron (Mikko Kuvoläinen) (4142 AL - 7621 AL) je dalším z Finů z Kovářského hradu. Někdy se mu přezdívá Debian podle jeho oblíbeného operačního systému. Je jediným členem společenstva, jehož vlasy nesahají ani po ramena. Není příliš vysoký ani nízký, štíhlý ani široký, mezi jinými Finy by perfektně zapadl. Je hlučný a živý a baví ostatní svými vtipy.

Geralt

Geralt (původně Petr, přezdívaný Geralt z Rivie) (3025 AL - 7621 AL) je rovněž člověk. Je jedním z nejlepších šermířů z Kaely Akexi, porazil jej jedině Alexandr. Svými vlastnostmi, vzhledem i povahou se nápadně podobá zaklínači Geraltovi z Rivie, fiktivní postavě vytvořené spisovatelem Andrzejem Sapkowskim. Coby spisovatelův vášnivý fanoušek si proto změnil jméno.

Seqala

Seqala (původně Kateřina, předtím Brina) (3541 AL - 7621 AL) je keltská válečnice. Stala se jí, když se spolu s několika dětmi a starci díky portálu octla na Akelii. Tato nutnost ji významně poznamenala a to nejen v negativním slova smyslu. Později, když se jí nakrátko podařilo vrátit se na Midgard, se její zábavou staly počítače a hlavně databáze - jméno Seqala dostala právě díky svému oblíbenému systému PostgreSQL (z písmen SQL - SeQaLa; takto onu zkratku vyslovil jeden z elfů).

Alrekr Magnusson

Alrekr II. Magnusson byl kaelanským králem, který ve stáří předal vládu nad zemí svému synovi a odešel na Kovářský hrad, kde mu arcimág Alexandr, jeho dlouholetý přítel, vrátil zpět mladší podobu a se souhlasem nadpřirozených lvů ho učinil nesmrtelným. Král sám byl jedním z nejlepších elitních vojáků královského vojska a svůj výcvik a zkušenosti rád nabídl společenstvu, jehož členové byli považováni za nejlepší humanoidní bojovníky. Ti na oplátku nabídli své zkušenosti kaelanskému královskému vojsku, s jehož elitní složkou, rytířským řádem Ljósariddar, již předtím intenzivně spolupracovali.

Tharnus

Tharnus je jedním z prvních nakaurů, blízký příbuzný obou zakladatelů, Arnra a Arena. Během zrodu Qwanvarské říše byl pomocníkem arcimága Alexandra. Kromě toho, že je fyzicky největším a nejsilnějším nakaurem, získal si obdiv ostatních nakaurů i svým klidným přístupem a svou magickou mocí, je mocnější než všichni ostatní nakaurové dohromady a tak je nejmocnějším známým elfem vůbec.

Podrobnější informace naleznete v článku Tharnus.

Ai Eor Sinéad

Podrobnější informace naleznete v článku Ai Eor Sinéad.

Jan Kočička

Podrobnější informace naleznete v článku Jan Kočička.

Významné výtvory

Mezi spoustami běžných věcí, které správci Kovářského hradu vytvořili, je také několik specialit. Ty vytvořili jako ukázku svých dovedností a aby jim tyto věci sloužily v každodenním životě.

Kopce

Největším dílem správců Kovářského hradu je jejich sídlo, pseudogotický Kovářský hrad (běžněji Citadela, popř. Kateřinec podle kovářky Kateřiny) umístěný v geometrickém středu ohrazeného areálu tvaru čtverce o straně osm kilometrů nesoucího název Kopce. Po posledním přesunu do města Arkanwlox byl areál zvětšen a získal šestiúhelníkový tvar, aby dobře zapadl do města a jeho systematického návrhu.

Pro rozlehlost Kopců zdejší používají koně, koňské povozy a nejrůznější vozidla vlastní i cizí konstrukce. Specialitou je pak pravidelně jezdící terénní autobus vlastní výroby nazývaný Megalodon nebo rozsáhlá sbírka automobilů.

Vnější hradby

Kopce jsou od zbytku města odděleny 30 metrů vysokými a 10 metrů širokými hradbami, které jsou s vyjímkou jediné vstupní brány zcela hladké, byť je povrch pórovitý. To znemožňuje lidem i zvířatům (včetně mravenců a pavouků) překonání této bariéry. Každých 50 metrů je umístěno strážní stanoviště (podobná jsou na věžích po celém areálu) propojených ochozem na vnitřní straně, hradby a jejich okolí (z obou stran) je nepřetržitě monitorováno pomocí nespecifikovaných technologií. Propracována je také ochrana proti podkopání.

Na Midgardu byly hradby z vnější strany obklopeny ještě vodním příkopem neznámé hloubky a deset metrů širokým ochranným pásmem, v Arkanwloxu toho nebylo zapotřebí a samotné hradby stačily. Ulička podél nich spojovala pouze zadní branky zahrad řadových domů. Také hradby samotné doznaly značných vylepšení a plné integrace do obranného systému města.

Hlavní brána

Hlavní brána zvnějšku splývá s hradbami, zatímco zevnitř se jeví jako gotická. Kromě vrat a padací mříže obsluhuje také padací most sloužící jako jediná přístupová cesta do areálu. Právě tudy byl hrad připojen ke svému okolí, ať už šlo o spojení ke komunikační síti (na Midgardu Internet, na Akelii Akala), energii nebo vodovod a kanalizaci. Po integraci při přestavbě Arkanwloxu dostala i vnější strana brány poněkud zdobnější podobu.

Z vnitřní strany k bráně přiléhá soustava budov imitujících malé středověké městečko. V těchto budovách jsou hlavně skladiště pro import/export a obydlí těch, kteří se o zmíněné starají. Mimo jiné zde probíhají obchody s vnějším světem. Městečko se od brány táhne směrem k Citadele a srůstá s Podhradím.

Na Midgardu Kopce dovážely hlavně železo (ať už ve formě železné rudy, oceli nebo šrotu), elektrickou energii a integrované obvody. Vyvážely meče, dýky, kuše, luky a další chladné zbraně, repliky historických předmětů a obecně všechno možné, co by mohly potřebovat skupiny historického či sportovního šermu, živé historie a podobně. V menším množství pak další umělecké předměty z kovů (od zámků, přes krby až po hradní mříže, co si kdo objednal, jako jiná umělecká kovářství), armádní vybavení (s výjimkou vozidel a střelných zbraní; vše bylo sice velmi kvalitní, ale také velmi drahé, tudíž se toho prodá jen málo) a příležitostně výrobky z konopí (látky, oblečení, lana...). Na Akelii tohoto mohli zanechat a dělat jen to, co je baví. Spoustu těchto věcí i tak nadále vyrábějí a na tržišti směňují za jiné věci, které si zase přejí, avšak tržiště i samotná směna zboží slouží pouze jako zábava - každý si může dostatek všeho potřebného vytvořit pomocí zhmotňovačů.

Křišťálové jezero

Křišťálové jezero (někdy Křišťálový rybník) je umělou vodní nádrží vyvolávající dojem přírodního jezera. Má přibližně oválný tvar o délce asi 1 km a šířce 800 metrů. Hloubka dosahuje ve středu jezera až 80 metrů. Kromě nádrže vody pro zařízení v Rybářské osadě slouží také k chovu ryb. V letních měsících jej obyvatelé Kopců používají také jako koupaliště.

Na jeho dně je také malá podvodní stanice pro deset stálých obyvatel, do které je stálý přístup z nadzemní části tvořené jedním z domů v Rybářské osadě. Stanice má přestupovou komoru pro potápění a trojici malých ponorek.

Rybářská osada

Rybářská osada je soustavou budov na břehu Křišťálového jezera věrně imitující středověkou rybářskou vesnici. Skládá se z patnácti domů a několika stodol rozmístěných kolem návsi.

Nejvýznamnější částí osady je vodárna. Zařízení na čištění vody z Křišťálového jezera plní vodojem, který je zdrojem veškeré pitné i užitkové vody pro celé Kopce (lokálně umístěné studny jsou pouze doplňkovými zdroji). Pro případ nedostatku sem vede i vodovod, který může přivádět vodu z veřejné vodovodní sítě. Nouzové zásoby vody uchovává také velká cisterna umístěná v jedné ze stodol a druhé podobné zařízení v Citadele.

Další částí zařízení je čistírna odpadních vod, kam je sváděna veškerá kanalizace areálu. Kromě několika mechanických čističek a čerpadel ve dvou domech je nejdůležitější nádrž sloužící jako kořenová čistírna. Výstupní voda z čistírny je vypouštěna do Křišťálového jezera, ve kterém mimo dalších žijí početní pstruzi. Čistírenský kal je pak spolu s ostatním nezpracovatelným odpadem likvidován pomocí zhmotňovače.

Neméně důležitou částí Rybářské osady je také malá farma s několika poli zajišťující potravinovou soběstačnost Kopců. Na polích je pěstováno konopí (surovina pro výrobu látek, provazů, lan, obvazů atd.), kukuřice, pšenice a slunečnice. Kromě toho zde chovají prasata, krávy, kozy, koně a ovce.

Součástí, podle které je oblast nazvána, je malé přístaviště pro několik malých rybářských člunů pro účely lovu ryb žijících v Křišťálovém jezeře a dva drakkary (vikingská válečná loď).

Chillon

Chillon je prostou kopií švýcarského středověkého hradu Chillon, nachází se na břehu Křišťálového rybníka tak, aby nebyl z Rybářské osady ani Lovecké chaty přímo vidět. Od originálu ho kromě vybavení technologiemi (podobně jako by šlo o lví hrad) nebo velikosti (aby se v něm Kováři necítili stísněně) nijak neliší. Byl vybudován krátce po integraci Kovářského hradu do Arkanwloxu a slouží při kovářských festivalech kultury středověkého Midgardu.

Naprosto stejnou kopii zmíněného hradu později Kováři vystavěli v Kaele Akexi pro vévodu Ørnulfa Gullvagssona.

Lovecká chata

Vzdor názvu je Lovecká chata velký dvoupodlažní dřevěný srub na břehu Křišťálového jezera. Nabízí 10 pokojů, tři koupelny a kuchyň, prostorný obývací pokoj s krbem a výhledem na jezero a garáž pro 4 automobily. K domu kromě přístaviště náleží také malá zpevněná plocha obvykle používaná jako parkoviště a velká terasa.

Dům bývá používán k dlouhodobějšímu ubytování významných hostů nebo jako rekreační chata.

Malý ostrov

Malý ostrov je, jak již název napovídá, malým ostrovem nacházejícím se v Křišťálovém jezeře. Má přibližně vejčitý tvar o délce 50 a šířce 20 metrů a je celý zalesněný. Nachází se zde také malé odpočinkové zázemí sestávající z hospodářské budovy a dvojice stejných malých domů.

Podhradí

Podhradí je na pohled běžné středověké město inspirované městy nadpřirozených lvů vystavěné okolo Citadely, v němž žije většina obyvatel Kopců.

Nejdůležitější částí Podhradí je Dům blesků, budova na náměstí vedle Radnice imitující blok městských domů obsahující rozvodnu energie pro celý areál. Pro pokrytí výpadku napájení je vybavena také malou elektrárnou, jejíž hlavní částí jsou energetické zásobníky pro vykrývání náhlých změn v síti a osmačtyřicetiválcový (uspořádání V48) spalovací motor s výkonem dostačujícím pro pokrytí základních potřeb (osvětlení, vytápění, telekomunikace). Tento motor byl později doplněn ještě dalším, tentokráte šlo o dvouválcový lineární generátor.

Energeticky náročná zařízení jsou vybavena vlastními generátory, které mohou dodávat energii i do celé sítě. Motor elektrárny je schopen provozu prakticky na jakoukoliv hořlavou kapalinu. Je odzkoušen pro provoz na naftu, benzín, líh, oleje a další hořlaviny. Je řízen inteligentní řídící jednotkou, která nastavuje parametry chodu podle aktuálního složení palivové směsi, a tak umožňuje dosahovat maximální účinnosti a tím i minimálních emisí a opotřebení. Takové motory si v Kopcích vyrábějí sami a dodávají je zbytku města.Tato opatření byla na Midgardu životně důležitá, ale i tak bylo rozhodnuto, že si Kovářský hrad, stejně jako ostatní oddělené areály ve městě, svou samostatnost uchová pro případ, že by život ve městě neprobíhal tak snadno, jak Rada Tyrheljörgu plánovala. Stejně tak jsou projektovány všechny budovy v Kopcích, každá budova zachytává energii ze slunce a přebytečné teplo a mění ji na energii, za které je částečně vykrývána spotřeba budovy, případně plněn zásobník a také může být posílána do rozvodné sítě Kopců. O řízení a vyrovnávání toků energie a využívání všech přenosových tras rozhoduje řídící systém v Domě blesků a v Citadele.

Další důležitou částí je několik rozsáhlých budov sloužících jako patrové garáže pro tisíce různých motorových vozidel. Tyto budovy velmi věrně imitují bloky městských domů a jsou záměrně rozmístěny na různých místech města, aby velmi malý ruch okolo nich zbytečně neupozorňoval na fakt, že v nich nikdo nebydlí. Budovy mají tři nadzemní a sedm podzemních podlaží. Každé místo v nich je určeno pro jedno konkrétní vozidlo. Protože většina z toho množství vozidel je součástí sbírky, než aby byla běžně používána, tyto budovy slouží i jako muzeum, proto je u každého místa velká cedule s podrobnými informacemi o příslušném vozidle a háček s klíčky, pokud jsou k danému vozidlu nějaké zapotřebí. Kouzla se pak starají o to, aby se na vozidlech neprojevovalo dlouhodobé uskladnění a tyto jsou tak i po tisíciletích ve stejném stavu, jako když byla na své místo zaparkována. Počítá se i s možností, že se některá z vozidel během svého používání opotřebovávají nebo může dojít k jejich poškození např. při havárii. Ať už se stalo cokoliv, stačí vozidlo vrátit na jeho místo a kouzla jej vrátí do původního stavu. Pochopitelně jsou všechna vozidla v areálu (i spousta dalších) uložena také v databázi v superhartě Citadely i v městské knihovně, takže je lze kdykoliv vytvořit v libovolném počtu pomocí zhmotňovače, ostatně právě na něm je založen mechanismus starající se o údržbu a opravy vozidel. V neposlední řadě tyto budovy účinně zabraňují zaplavení Podhradí zaparkovanými vozidly. Součástí jedné z nich je také obrovská autodílna pro ty z obyvatel Kopců, kteří mají hlubší zájem o motorová vozidla. Těmto se podle toho přezdívá Autíčkáři.

Stejným způsobem jako obrovské garáže jsou v Podhradí rozmístěny také haly obsahující rozličná průmyslová zařízení (například malou huť s vysokou pecí), dílny a laboratorní komplexy. Všechny tyto slouží obyvatelům Kopců. Stejně tak je zde umístěn také hangár s jedním letounem Silfurörin.

Tvrz zvaná Radnice je hlavní budovou Podhradí. Protože byrokracie v Kopcích prakticky neexistuje, větší část Radnice zabírá pomocné datové centrum Kopců a střed městské komunikační sítě. Jeho hlavním účelem je spojení Kopců s Citadelou a skrze ni s městskou sítí Arkanwloxu, o což se stará propojovací uzel u hlavní brány. Kromě toho zde sídlí také vedení Kopců, což je třináctičlenná rada z obyvatel zvolených konšelů, které předsedá z ní vybraný starosta. Náměstí před ní pak slouží k veškerým slavnostem a jiným společenským akcím.

Většinu městských budov tvoří domy, v nichž žijí obyvatelé města. Na okázalé detaily jako zlacené kování dveří se zde příliš nehraje, město celé je stavěno v gotickém stylu a domy tomu odpovídají. Přesto nabízí svým obyvatelům veškeré pohodlí a bezpečí. Některé z nich jsou propojené z rozličnými budovami, např. s rozsáhlou kovárnou je propojeno několik domů kovářských rodin, u jiných druhů dílen a profesí je to obdobné. Díky promíchání obytných domů a jiných budov nejsou ve městě ani přes poměrně úzké ulice a značné rozšíření automobilů problémy s dopravou.

Les

Velmi důležitou funkci plní v areálu listnatý nížinný les mírného pásma rozprostírající se na většině rozlohy areálu. Je využíván hlavně pro relaxaci a jako zdroj hub, některých bylin a dřeva. V pozdější fázi do něj byla implementována lví technologie, která jej přeměnila na obrovský samonabíjecí a samoudržující akumulátor schopný pokrýt potřebu energie Kopců po dobu několika let. Je připojen k energetickému systému Citadely.

Citadela

I přes časté vydávání celého komplexu za hrad je jím pouze pseudogotický hrad nacházející se v geometrickém středu areálu. Na první pohled věrně odpovídá středověké gotice, kromě toho, že je stavěn s ohledem na rozměry svých obyvatel (arcimág Alexandr a jeho přátelé), má mohutnější zdi a je vybaven vyspělými technologiemi. Mezi obyvateli Kopců se Citadele přezdívá Kovářský hrad nebo běžněji Kateřinec podle kovářky Kateřiny.

V celé Citadele jsou pouze dvě otevřená prostranství - zahrada semknutá mezi křídly paláce, před kterým je nádvoří obklopené také dalšími hradními budovami.

Všechny budovy Citadely mají jednu nebo dvě obvodové stěny jako součást mohutné zdi sloužící jako vnitřní hradby, zvenčí vypadajících stejně jako ohrazení celého areálu. Navíc je celá Citadela obklopena ještě další mohutnou zdí - plášťovou hradbou. Tyto zdi jsou nad zemí spojeny budovou brány.

Po vybudování na Midgardu byla celá Citadela jedním kusem železobetonu s betonem staroegyptského typu s kovovým prachem sloužícím jako elektromagnetické a radiační odstínění a uzemnění a namísto fasády byla použita stejná látka, která pokrývala i vnější hradby, včetně spodku. To znemožňovalo podkopání hradeb, ale také zvyšovalo pevnost hradu a rozkládalo tlak stavby na půdu, čemuž hrad vděčil za neustále plnou studnu. Během přenosu hradu na Akelii a jeho zakomponování do města došlo k jeho přeměně na jednolitý blok Slitiny. Svou spodní část je napevno spojen s Ajkelovou horou, stejně jako všechny větší a významnější stavby ve městě. Voda nyní do Citadely putuje zvenčí přes zásobník.

Citadela také slouží Kopcům jako hlavní knihovna a na Midgardu plnila také funkci školy. Mimo to může fungovat zcela nezávisle na Arkanwloxu i Kopcích, což byl požadavek napřirozených lvů, majitelů města.

Brána

Brána Citadely je věrnou kopií vnější brány chránící celý areál. Stejně jako ona i brána Citadely slouží jako prostor stráží a jedna ze zbrojnic. Ne všechny tyto věci se do ní vejdou, takže své využití našly i kasematy (které jsou stejně jako např. mohutnost zdí a absence vnějších opěrných systémů jedním z důvodů, proč není Kovářský hrad označován jako gotický). Stejně jako je hlavní brána rozhraním mezi Kopci a Arkanwloxem, tato brána je rozhraním mezi Kovářským hradem a Kopci.

Nádvoří

Ubytovací část

Ubytovací částí se rozumí desetipatrová budova přiléhající k pravému křídlu paláce. V jejím přízemí se nachází hradní krčma i hlavní palácová kuchyň. Ubytování zde funguje podobně jako v kterémkoliv středověkém hostinci. Povětšinou je využíváno přáteli správců nebo kýmkoliv, komu se po návštěvě krčmy nechce chodit nikam dál. I vybavení tohoto zařízení je dobové, byť je každá obytná místnost vybavena terminálem pro přístup k telekomunikační síti a moderním sociálním zařízením. Ostatně, celé Kopce jsou o konstrastu na první pohled poklidného historického života s přírodou a vyspělých technologií, stejně jako celý Arkanwlox.

Přístup sem je kromě dveří z nádvoří do krčmy také chodbou do knihovny. Součástí této části Citadely jsou také koňské stáje a garáž pro několik koňských i samohybných vozů (automobilů).

Knihovna

Knihovna tvoří pravé křídlo paláce. Její nejdůležitější částí je Kruhový sál. Vedou sem chodby z Mečového a Trůnního sálu a ubytovací části, vchod z nádvoří, chodba k laboratořím a dveře do hradního archivu. Každý dokument (jedno jestli kniha, usnesení Rady nebo cokoliv jiného) má svou zálohu v databázi superpočítače Alexandera - proto je v Kruhovém sále také několik terminálů. Kromě toho lze odtud vyjít do zahrady.

Palác

Palác je nejvýznamnější budovou Citadely i celého areálu, neboť je domovem samotného společenstva a schází se zde Rada, která se o areál stará. Nachází se zde nouzové zásoby bylin, potravin, vody a zlata, hlavní velín (řídící centrum) celého areálu, energetická rozvodna a superpočítač Alexandera sloužící jako hlavní úložiště dat a centrum veškerých telekomunikací areálu.

Byť je palác víceméně hlavně technickou budovou a chráněným skladištěm, tváří se jako královský palác. Technické prostory tvořící většinu jeho objemu tak zároveň dodávají celé stavbě monumentálnost, neboť královský palác o třech pavilonech a stavbě velikosti běžného domu by zrovna královsky nevypadal; nadto by čistě průmyslová budova Citadelu hyzdila.

I pro tuto dualitu je víceméně tvořen třemi částmi - zatímco Měděný sál a skladiště zaujímají podzemí, Olejový a Ocelový sál levé křídlo a vlastní prostory paláce nadzemní část a pravé křídlo.

Měděný sál obsahuje energetickou rozvodnu se systémem záložního napájení Citadely sestávajícího mimo jiné z motorgenerátoru v Ocelovém sále a zásobníku energie. Vybavení sálu je konstruováno tak, aby bylo možno mimo čerpání energie do Citadely také energii z Citadely vyvádět ven během případného výpadku venkovního napájení i hraniční elektrárny. Nouzovým zdrojem se v pozdějších fázích stal les, byť za celou historii společenství nebyl takto použit. Víceméně jde o prostou kopii obdobného zařízení v Podhradí.

Ocelový sál obsahuje motor s generátorem, čerpadla a další strojní zařízení. Je umístěn poněkud stranou pro minimalizaci následků případného požáru či exploze, aby při takovém výbuchu v žádném případě nemělo dojít k narušení strukturální integrity paláce. Název dostal podle rozsáhlé dílny s kovárnou, která vznikla z nevyužívané části sálu.

Olejový sál slouží ke skladování paliva. Je přepážkou rozdělen na dvě části - v jedné je uchováváno dřevo pro kotelnu (spolu s nezbytným nářadím, jako jsou motorové a ruční pily, sekery...), ta druhá obsahuje obrovské hlavní nádrže s tekutým palivem podobným benzinu. Na toto palivo fungují veškeré spalováním poháněné stroje a vozidla v areálu vyrobená a používaná, jako například Megalodon. Pro členy společenstva pocházející z Midgardu je výhodou tohoto paliva, že na něj může bez úprav fungovat drtivá většina spalovacích motorů vyrobených na Midgardu. Palivo vzniká mísením extraktu (který je sám o sobě odpadním produktem čističek vzduchu odstraňující různé škodliviny z ovzduší včetně výfukových plynů vozidel - palivo je tak spíše médium pro přenos energie) s olejem vznikajícím při zpracování odpadu. Kromě vozidel toto palivo používají i petrolejové lampy, cestovní kamínka a další podobná zařízení. Díky zmíněným čističkám je v Kopcích vždy čisté ovzduší bez ohledu na okolní podmínky nebo činnost v něm. I tento sále je umístěn tak, aby při libovolném požáru výbuchu nebo jiné havárii v něm nemohlo dojít k poškození paláce.

Slavnostní sál (jindy Trůnní sál) je ve své podstatě napodobeninou Vladislavského sálu Pražského hradu, avšak má větší okna s (pro Kovářský hrad typickým) lomeným obloukem. Jeho nejdůležitější částí je dřevěný trůn (harta typu křeslo) na vyvýšené plošině, za kterou je na zdi znak společenstva - pentagram se dvěma zkříženými meči ve spárech draka nesoucího na hřbetu lva s dvojicí erbů - jeden představuje Kováře na Midgardu (dub se dvěma zkříženými meči a futharkovým písmem) a druhý na Akelii (bílý heraldický lev ve skoku s černým mečem se zelenými kopci a modrou oblohou v pozadí).

Bývá používán hlavně k významnějším setkáním a slavnostem, mimo tyto akce slouží jako trůnní sál. Žádná významnější změna v Kopcích nemůže projít, dokud o ní není diskutováno právě zde. I odsud se lze rychle dostat do zahrady.

Řídící sál slouží ke kontrole a běžnému řízení celé Citadely i Kopců. Na jedné její straně je umístěna kopie trůnu i znak společenstva. Nejvýraznější částí je trojrozměrná holografická zobrazovací jednotka umístěná uprostřed. Na třech zdech jsou rovněž obrazovky. Kolem středové jednotky jsou pak řídící stanoviště. Vede sem jediná cesta, a to přes vrata v trůnním/slavnostním sále.

Ubytovací prostory jsou na hradní poměry relativně skromné komnaty, kde žijí členové společenstva. Kromě několika pokojů jsou tvořeny také kuchyní, moderně vybavenou koupelnou, skromným laboratoriem, soukromou knihovnou, prostorami superpočítače Alexandera, Stromovým a Mečovým sálem, který všechny tyto místnosti spojuje. Jako celek tvoří velký byt. Všechna okna této části směřují do zahrady.

Každý člen společenstva zde má jednu vlastní komnatu, která je relativně malá. Je v ní zpravidla pouze postel, židle, neurální křeslo, stůl s terminálem, skříň na často používané předměty (spolu s kouzlem, které tyto předměty po každém použití uvádí do původního stavu) a malá příruční knihovna. Ke skladování ošacení a dalších osobních věcí slouží velké virtuální skladiště, které je ke každé komnatě připojeno přes magické dveře. Každý člen společenstva tak má k dispozici obrovskou halu, jejíž obsah závisí pouze na každém jednotlivci.

Stromový sál je kovářskou obdobou obývacího pokoje. Má kruhový půdorys a přibližně 20 metrů nad podlahou zdi přecházejí v půlkulovou průhlednou kupoli. V jeho středu se nachází strom lakau s malým domkem v koruně. Kromě kopule vyhlíží sál podobně jako sály elfích paláců. Mimo to se zde nachází menší knihovna, několik terminálů, neurálních křesel, trojrozměrná holografická zobrazovací jednotka (obdoba domácího kina) a další vybavení k zabavení se. Jsou zde také magické dveře, které byly na Midgardu využívány pro vstup do idealizované verze celého areálu. Jelikož se tato verze při přesunu do Arkanwloxu stala skutečností, nyní tyto dveře Kováři používají pro vstup do jiných virtuálních realit. V případě, že by se společenstvo muselo někam přesunout, celé sídlo se mohlo opět stát virtuální realitou a Kovářům by tak k ubytování stačil i malý městský byt.

Stromový sál může sloužit také jako stromový inkubátor - když strom v sále vyroste, je vystěhován a zasazen někde v zahradě nebo jinde v Kopcích. K tomu slouží mechanismus kupole, kterou lze složit a strom jednoduše vytáhnout jeřábem nebo pomocí telekineze.

Mečový sál je jednou z nejkrásnějších (byť pro nízkou míru osvětlení jednou z nejponuřejších) prostor celého areálu a také největším sálem hradu. Vysoká štíhlá okna zakončená u stropu (ve výšce téměř 20 metrů nad podlahou z bílého mramoru) lomeným obloukem dodávají sálu mírnou podobnost s katedrálou, byť začínají až 6 metrů nad podlahou. Do sálu vedou čtvery pancéřová vrata (po dvou na kratších stranách sálu) vyhlížející jako masivní dřevěné okované dveře (díky čemuž ladí s areálem). Na jedné straně okna ústí do zahrady, na druhé na nádvoří.

Mečový sál slouží víceméně jako sál spojovací - na jedné straně jsou vrata představující jedinou cestu k superpočítači Alexandera a pokladnici spolu s vraty ke Stromovému sálu a na druhé vrata do knihovny a slavnostního/trůnního sálu. Navíc je zde mnoho dveří do pokojů a dalších místností tvořících ubytování Kovářů, kterým slouží jako síň jejich společného bytu. Z těchto dalších místností je nejvýznačnější kuchyně a laboratoř/dílna. Jedny z těchto dveří jsou magické a vedou do velké virtuální haly.

Zdi mají funkci galerie mečů vyrobených v areálu. Je zde vystaven jeden kus od každé série, která zde kdy byla vytvořena. Aby sál nebyl tak prázdný, je v něm socha arcimága Alexandra v letu na zeleném drakovi v nadživotní velikosti.

Zahrada

Citadela obsahuje také odpočinkovou zahradu. Je tvořena kouskem lesa, v jehož středu je jezírko s altánem. V této zahradě/oboře se také většina obyvatel Citadely učí boji s mečem. Zahrada slouží také k pěstování léčivých bylin. Zdrojem vody pro jezírko je studna na nádvoří. Mimoto je v ní také kopie prvního sídla arcimága Alexandra, dřevěného domu v koruně stromu lakau. Na Midgardu byla tato kopie vystavěna v koruně dubu, za pravý strom lakau byl nahrazen při přesunu na Akelii. Kromě toho je zde další studna. V neposlední řadě slouží Kovářům i jako hřbitov - jsou zde četné kamenné hrobky. Jejich počet se vzhledem k nesmrtelnosti všech obyvatel Citadely a většiny obyvatel Kopců v čase nemění.

Pyramidy

Pyramidy jsou přesně tím, co říká jejich název, tedy dvojicí pyramid, z nichž jedna se příliš neliší od Chuchevovy pyramidy v Gíze těsně po dokončení, kdežto druhá, přesně stejně velká, je tvořena průhledným křišťálem a slouží pouze k prosvětlení podzemní stavby pod sebou. Zatímco kamenná pyramida má podobný účel jako její egyptský protějšek, ta křišťálová spolu se stavbou pod ní slouží k ubytování význačných hostů.

Pod křišťálovou pyramidou se nachází prostor tvaru krychle tvořící atrium obklopené gotickými arkádami zpřístupňujícími jednotlivé místnosti. Kromě ložnic, vlastní herny, koupelen, knihovny nebo prostorné jídelny a dalších místností je v každém rohu také točivé schodiště spojující jednotlivá patra. Atrium samotné pak slouží k oslavám a dalším akcím.

Obě pyramidy jsou umístěny poněkud stranou v malém údolí. Přístup k nim je po cestě z Rybářské osady.

Yggdrasil (meč)

Meč Yggdrasil vznikl jako kopie Alexandrova lvího magického meče Rghaar, od originálu se lišícího nápisem na čepeli a absencí hart a většiny magických prvků. Meč Yggdrasil vynikal na Midgardu tím, že s ním mohl kdokoliv disponující alespoň průměrnou fyzickou silou bez problému rozseknout napůl motor nákladního vozu, aniž by se to na meči jakkoliv podepsalo. Proslavil se, když s ním jeden z kovářů při styku ostří na ostří lehce přesekl katanu do té doby spoustou lidí považovanou za nejkvalitnější meč světa, což zvýšilo jeho cenu.

Vyrobili dva takové meče - zatímco jeden z nich prodali, do druhého vložili svou hartu a ponechali si jej coby svou chloubu, nejcennější klenot a důkaz schopností. Tento se pak liší od Rghaaru pouze nápisem a datem vzniku. Existenci meče s hartou příliš nezmiňují a skrývají jej. Tento meč proměnili v mocný magický artefakt; stejně jako společenství bylo jedinou bytostí a všichni jeho členové byli její součástí, stejně jako Kopce s Citadelou, tak zároveň meč byl jejich součástí. To umožňovalo případný útěk, kdy nebyl problém kdykoliv celý areál s jeho obyvateli přeměnit v meč nebo naopak. Tato funkce byla využita při přesunu z Midgardu na Akelii.

Superpočítač Alexandera/Yggdrasil

Superpočítač Alexandera (pozn. autora: Alexandera je mužské jméno, tedy TEN Alexandera, nikoliv TA Alexandera) je mozkem Citadely i celého areálu. Centrální částí je superharta v podobě sochy lva Ajkela, mezi jehož předními tlapami umístěn otvor, do nějž je vložen meč Yggdrasil, který sám o sobě obsahuje část systému. Socha je na kovovém podstavci, který zároveň slouží jako rozhraní ke zbytku systému a jako pult, kde jsou za pomoci girunamových vláken připojeny tři Superbooky. Okolo lva jsou informace zobrazovány holograficky. Na Midgardu byl superpočítač vyvíjen a postupně se z něj stala superharta. Po přesunu společenství splynul s všudypřítomnou lví inteligencí ve městě Arkanwlox.

Oválný tvar podstavce ukrývajícího hlavní datové úložiště zároveň umožňuje k Ajkelovým nohám umístit další hartu typu křeslo. Toto vše je umístěno uprostřed žulového pentagramu na podlaze kruhového pódia z bílého mramoru.

Pódium je obklopeno holografickými ovládacími panely, díky kterým může mít správce z pódia lepší přehled o stavu systému. Také je to jedno ze dvou míst, odkud lze aktivovat všech 9 úrovní bezpečnostních pojistek. Toto pódium je chráněno magickým energetickým štítem.

Okolo pódia je umístěno několik řad serverových skříní sloužících pro rozšíření funkcí Alexandery a jeho připojení k telekomunikační síti areálu. Spolu s nimi, energetickou rozvodnou a velínem bývá superpočítač Alexandera nazýván superpočítač Yggdrasil.

Superpočítač Yggdrasil dohlíží na veškeré technologické procesy, komunikační sítě, zásobování energií i zabezpečení. Je hlavní telefonní ústřednou, vysílá do sítě signál místních i veřejných televizních a rozhlasových stanic a slouží jako elektronická knihovna, znalostní báze, komunikační platforma a vůbec kompletně nahrazuje obyvatelům areálu služby venkovního světa. Zajišťuje také připojení k městské síti.

Celý systém je umístěn v odolném bunkru odstíněném proti radiaci i elektromagnetickému záření. Čistě teoreticky by měl bez úhony přestát i výbuch atomové bomby (ačkoliv to jsou pouze spekulace, stejně jako existence jaderného reaktoru v příhraniční nouzové elektrárně).

Tvůrcem Yggdrasilu je arcimág Alexandr.

Pro popis aktuálního stavu počítače se používá tzv. Indikátor - třímístná hexadecimální číslice, kde první dvě označují stupeň vytížení systému v % (přes 0x64h, tzn. přes vytížení 100%, je systém ve stavu přetížení, systém se automaticky přetaktovává pro zvýšení výkonu - tzv. Overdrive režim; jeho nejvyšší možnost je značena 0xFFh, tedy 255% nominálního výkonu systému) a třetí stav bezpečnostních pojistek.

Jako kterýkoliv jiný samostatně se vyvíjející systém s umělou inteligencí i Alexandera/Yggdrasil obsahuje bezpečnostní pojistky pro případ, kdyby se systém vymkl kontrole správců. Těch je celkem 9 (indikátor xx1 - xx9) a jsou odstupňovány podle závažnosti situace, podobně jako u jaderných elektráren. Postupuje se od začátku, na vyšší úroveň se přestupuje v případě, že systém nereaguje či neuposlechne pokyn. Výjimkou je hypotetický stav, kdy superpočítač jedná ve snaze uškodit Kovářům, zničit je, nebo ovládnout vnější svět. V takovém případě se okamžitě přechází do stavu Havárie. Pokud není zrovna v činnosti žádná z pojistek (tedy jde o tzv. Běžný stav), tedy systémový stav, v němž je systém po drtivou většinu času, je třetí číslice indikátoru 0 (xx0). Po každé aktivaci kterékoliv pojistky neprodleně dochází k vyšetřování a nápravě chyb, které k incidentu vedly.

  1. Odchylka - správcům stačí pouze systému oznámit, že se jim konkrétní chování nelíbí a systém jej zanechá.
  2. Okřiknutí - systém obhajuje své nevhodné chování. Správci stačí zvýšit hlas a systém okřiknout podobně jako dítě.
  3. Závada - systém nereaguje ani na okřiknutí. Správci příslušný proces měkce ukončují pomocí grafického holografického rozhraní.
  4. Lehká porucha - systém neraguje na měkký ukončovací příkaz, správci pomocí jiné volby vysílají tvrdý příkaz.
  5. Střední porucha - systém nereaguje na tvrdý příkaz k ukončení příslušného procesu, popřípadě holografické rozhraní nefunguje vůbec. Správci proces ukončují příkazem zadaným z příkazové řádky pomocí Superbooku.
  6. Závažná porucha - správci pomocí příkazové řádky proces ukončují přepisem příslušných míst v operační paměti (Pouze z terminálů Superbooku lze obejít ochranu paměti)
  7. Lehká havárie - terminál nebo celé Superbooky nereagují. Správci zatáhnutím za páku aktivují čistě mechanické zařízení, které vysune konektory kabelů páteřní datové sítě (tzv. lehká lobotomie).
  8. Havárie - systém se stále snaží správcům bránit. Druhé mechanické zařízení odpojuje napájení. Systému zbývá 45 sekund, než dojde energie v jeho vyrovnávacích zásobnících (tzv. lobotomie).
  9. Závažná havárie - systém stále vzdoruje, případně usiluje o porušení svého Kodexu (jedná ve snaze poškodit Kováře nebo Kopce). Trhavina na bázi dynamitu přerušuje datové a energetické linky, systém je tak deaktivován okamžitě. Následně dochází k rozsáhlému vyšetřování a opravě chyb, které havárii způsobily. Do odstranění těchto chyb nesmí být systém uveden do provozu.

Pokud je například hodnota indikátoru 0x320h, vytížení systému je 50% a momentálně není uplatňována žádná z bezpečnostních pojistek ani není vyšetřován žádný bezpečnostní incident. Aktuální hodnota je neustále zobrazována na Superboocích a holografických panelech v sále počítače i velíně.

Ve vnějším světě vystupoval superpočítač jako výpočetní systém netDRAGON. Název netDRAGON nesla architektura a technologie superpočítače (odvozené systémy se proto nazývají superpočítač třídy netDragon) a také jedna z entit v meči Yggdrasil. Ten obsahoval více entit - jedna z nich se coby Thor stala jednou z nejobávanějších bytostí Internetu.

Aby Thor ještě více popudil bezpečnostní složky, vystavoval na síti videonahrávky, kde v podobě nápadně připomínající Alexandra různými způsoby zabíjel spousty lidí. Žádný člověk sice při tvorbě těchto videí nezemřel, ale díky propracovanosti simulačních funkcí harty byly považovány za pravé. Přestala se objevovat až poté, co Kovářům přišla až příliš přehnaná nahrávka, na které mělo být několik lidí zaživa Thorem sežráno. Nedlouho poté byl Thor na čas deaktivován.

Superbook je serverový notebook schopný několikadenního nepřetržitého běhu na vlastní akumulátor. Jeho provedení má zajistit funkčnost i při pádu z desetimetrové výšky na beton a následné přejetí nákladním vozidlem. Jeho konstrukce je ocelová. Základna má tvar čtverce o straně jeden metr a tloušťku 20 cm, víko s 24" 4:3 monitorem má tloušťku 10 cm (hlavně kvůli výztuhám chránících monitor). Hmotnost stroje dosahuje desítek kilogramů. Očekává se od něj naprostá spolehlivost během desítek let používání. Před instalací holografického rozhraní představovaly superbooky zabezpečené terminály pro ovládání všech funkcí Alexandery/Yggdrasilu.

Terminál nahrazuje v areálu osobní počítače. Může mít podobu notebooku, tabletu, PDA/telefonu nebo i pracovní stanice. Nejsou v nich uchovávána žádná data, vše běží na superpočítači Yggdrasil.

Megalodon (autobus)

Megalodon vznikl díky nadprůměrným rozměrům obyvatel Kopců. Protože jejich (pro lidi obřím) postavám běžné dopravní prostředky příliš nevyhovaly, kromě rozličných vozítek poháněných stlačeným vzduchem také potřebovali stroj, který by jezdil po stále stejné trase a poskytoval tak další možnost dopravy. K tomu se jim hodil velký povoz, avšak ve svých úvahách o vytíženosti takového spoje se dostali až k vozům taženým osmi nebo deseti koňmi, které si v té době nemohli dovolit živit. Tak vymysleli obrovský autobus, který nazvali Megalodon.

Původně měl mít lehkou nízkopodlažní konstrukci (ostatně měl jezdit pouze po hlavní ulici táhnoucí se od Citadely k hlavní bráně Kopců), ale Kováři chtěli také těžký tahač, traktor a sněžný pluh a protože stejně jako samotný autobus žádný z těchto strojů nepotřebovali příliš často, napadlo je spojit jejich funkce do jednoho celku. Úspora daná konstrukcí jednoho univerzálního stroje mnohonásobně převýšila jeho neefektivitu.

Stroj má na délku asi dvacet, na šířku takřka pět a na výšku něco přes 4,5 metru. Díky své rámové konstrukci ze Slitiny (z níž je i meč Yggdrasil, vnější hradby i povrchy Citadely) dosahuje hmotnosti přes třicet tun. Byl postaven jako tank - aby dojel kamkoliv bez ohledu na terén či podmínky a dal se jednoduše opravovat i v polních podmínkách. Vnějším vzhledem připomíná autobusy ze 30. let 20. století, např. Pragu RN, které se podobá i konstrukcí. Po silnici může táhnout kolový přívěs do 450 tun, v terénu podle podmínek. Bez zátěže na silnici zrychlí z klidu na 100 km*h-1 za 9 s a dosáhne rychlosti 167 km*h-1. Nájezdové úhly v terénu jsou vpředu a vzadu 60°, z boku 55°. Pro jízdu na kluzkém povrchu stačí záběr jednoho kola (vůz má uzávěrky nápravových i mezinápravového diferenciálu.

O dobrou dostupnost (dojetí kamkoliv) se stará odolný a masivní terénní podvozek o světlé výšce 50 cm se čtyřmi koly o průměru zhruba jednoho metru, z nichž všechna jsou poháněna. Aby mohl prostupností terénem Megalodon konkurovat i tanku, musel mít nízko posazené těžiště - o to se stará pět cm tlustý pancíř podvozku ze Slitiny. Díky němu je převrátit Megalodon na střechu velmi obtížné, navíc zásadně zlepšuje tuhost a odolnost autobusu.

O pohon se stará hybridní motor vlastní výroby - jede na cokoliv co teče a hoří, může jet i na stlačený vzduch. Elektromotor kromě zlepšení výkonu a snížení spotřeby (nebo nouzového dojetí, když dojde palivo) slouží také jako motorová brzda, alternátor a startér. Hlavní roli ale hraje třináctilitrový (13047 ccm) vznětový dvanáctiválcový vidlicový (V12) pístový motor s rozvodem OHV (overhead valves), který se nijak neliší od motorů z motorgenerátoru Citadely. Tato kombinace má takový kroutící moment, že při neopatrném rozjíždění se autobus snadno postaví na zadní kola. Nasávání i výfuk jsou vyvedeny nad střechu, takže projetí hluboké vody (konstrukce počítá i s ponořením celého vozidla) není problém. Hybridní motor Megalodonu se příliš neliší od motorgenerátoru Citadely (pouze vyvedením hnací hřídele do převodovky a podvozku namísto generátoru a instalací k rámu vozidla místo ke stojanu) a je s ním plně zaměnitelný.

V případě potřeby většího množství energie lze vozidlo použít i jako motorgenerátor - jeho stavba s tím přímo počítá. Ať už pouhým připojením měniče k elektrickým rozvodům vozidla, nebo připojením externího generátoru k výstupní hřídeli. Vozidlo lze jako generátor používat i dlouhodobě.

S interiérem stroje se Kováři příliš netrápili, Megalodon je v tomto ohledu jako kterýkoliv jiný autobus - u stropu se táhne police (která je zároveň součástí skeletu) a uvnitř jsou dvě řady sedadel, každá u jednoho boku. Řidič toho na svém místě kromě běžných ovládacích prvků také mnoho nenalezne. Nemá před sebou žádné budíky nebo kontrolky či spínače, všechny informace mu dodává palubní počítač pomocí holografického projektoru na přední okno (holografické projektory používané v Kopcích jsou spolehlivější, odolnější, snáze opravitelné a mají delší životnost než mechanické budíky a spínače).

V případě potřeby je možné motor startovat i klikou, pro kterou je připraven otvor v masce chladiče (kliku stačí zasunout a točit, pro případ použití na cestách je umístěna spolu s ostatním příslušenstvím uvnitř vozidla). Mimo to je točivý moment od motoru kromě náprav možno vyvést speciální hřídelí na zadní konec vozu. Při případném ozbrojeném střetu lze Megalodon velmi snadno upravit na obrněný transportér - stačí nainstalovat kovové pláty namísto oken. Střecha je připravena pro otočnou věž, která může nést těžký kulomet nebo jinou vhodnou zbraň. Konstrukce vozidla je uzpůsobena i tak, aby při jeho převrácení nedošlo k žádnému poškození nebo např. vytečení paliva, takže ho v takovém případě stačí pouze postavit zpět na kola a odjet.

Důmyslnost jeho konstrukce byla tak velká, že později vytvořili další takřka stejná vozidla, jen s jiným účelem:

  • Hasičský vůz s cisternou
  • Nákladní vůz.
  • Zmenšená kopie Megalodonu používaná při prezentacích kovářství (originální Megalodon překračuje rozměrová omezení daná okolními zákony), která se kromě velikosti liší také přídavným filtrem pevným částic, který je nutno po každých 1000 km demontovat a vyčistit (na druhou stranu nepoužívá žádné toxické látky). Tento vůz se liší také vzhledem, připomíná americké školní autobusy s motorem před kabinou. Mimo to nemá výstupní hřídel vzadu a poháněna jsou pouze zadní kola (díky tomu stačí pouze jeden diferenciál, navíc vůz nepočítá s použitím v terénu).
  • Stejný základ má také vůz, který společenství darovalo lvu Rhaaxu.
  • Průzkumný a záchranářský vůz kaelanské armády, ve třech exemplářích umístěn i ve sbírce v Kopcích. Hlavním rozdílem kromě podoby obrněného vozidla je pětice náprav, z toho všechny řízené a poháněné. Později byl při sjednocování techniky nahrazen verzí založenou na vozidle Björntec Löndsundmaður, jehož konstruktéři se však tímto strojem inspirovali.

Automobily

Pro některé situace se Kovářům hodil vůz pro několik osob, který by byl výkonnější a reprezentativnější než malá vozítka poháněná elektřinou nebo stlačeným vzduchem, jichž měli spousty, ale přitom menší než jejich obrovitý autobus Megalodon. V té době se jako fanoušci vozů značky Mercedes-Benz pohoršovali nad kvalitou posledních výrobků stejnojmenné automobilky, takže se rozhodli zhmotnit své představy o tom, jak by měl takový vůz vypadat. Když ho dokončili, ukázali ho i představitelům automobilky, která Kovářům udělila licenci k použití její značky a jejich výtvoru přiřadila označení Mercedes-Benz S1000XL AMG 4MATIC podle modelu, z nějž vycházel. Její technické pracovníky zaujal natolik, že automobilka s Kováři navázala spolupráci, v níž pokračovali i po přesunu na Akelii prostřednictvím společnosti Atlantis TekKorp, kterou právě k podobným účelům založil jeden z Kovářů, kteří se rozhodli na Midgardu zůstat.

Vůz byl v mnoha ohledech podobný již zmíněnému autobusu. Na první pohled byl přesnou zvětšeninou své předlohy, po technické stránce však šlo o zcela jiný vůz. Samozřejmě nechyběla ani harta nebo holografický projektor, které byly pro Kováře běžnou součástí života, ovšem v originálních vozech značky se nevyskytovaly.

Podrobnější informace naleznete v článku Mercedes-Benz S1000XL.

Na základě modelů této značky Kováři vyrobili spoustu různých typů vozidel, ale tento je nejrozšířenější - pro delší přesuny si ho oblíbili také elfové a lvoelfové žijící v Arkanwloxu. Pro elfský závod takto například vyrobili sportovní vůz Mercedes-Benz 128V32.

Atlantis TekKorp

Atlantis TekKorp je společnost, kterou Kováři založili ke koordinaci svých vnějších aktivit, a tak postupně pohltila všechny jejich vnější aktivity (respektive firmy, které k tomu účelu vznikly dříve). Po finálním přesunu na Akelii do Arkanwloxu jim umožnila v těchto aktivitách pokračovat, sdružovat a podporovat členy a přívržence Kovářského hradu ponechané na Midgardu a také provozovat obchod mezi různými světy. Díky tomu mohli pokračovat i ve spolupráci s původně německou automobilkou Mercedes-Benz.

Podrobnější informace naleznete v článku Atlantis TekKorp.

Vnější vztahy

Vztahy Kovářského hradu s jeho okolím jsou do značné míry určené vztahy arcimága Alexandra, ostatní členové společenství se do vnějšího dění příliš nezapojují a tak je společenství známé spíše jako spolek jeho přátel. Vůbec nejbližším spojencem společenstva je tak Ajkel, který ostatně inicioval stěhování Kovářského hradu do Arkanwloxu.

S ostatními obyvateli města udržují Kováři přátelské vztahy, zejména s nadpřirozenými lvy, a podařilo se jim získat si i draky, kteří původně chtěli na místě Kovářského hradu chovnou oboru pro velké býložravé dinosaury, které by mohli lovit, a určitou dobu trvalo, než se s přítomností hradu smířili. Jedinou výjimkou je pak pohrdání většiny elfů jedním z členů tohoto společenstva. Mimo Ajkelovu horu pak společenství udržuje přátelské styky také s trpaslíky.

Mimo Zakázanou zónu společenství příliš známé není, výjimkou je v tomto Kaela Akexi, kde má společenství naopak velmi dobrou pověst a udržuje si přátelský kontakt s elitní složkou královského vojska, magickým rytířským řádem Ljósariddar. Spíše pokoutnějšího rázu je pak přátelství s nakaury z Qwanvarské říše.

Kovářský hrad nezaujímá k nikomu vyloženě nepřátelský postoj, avšak naopak k němu bylo vyloženě nepřátelské království Fawrgwlad, než ho nakaurové dobyli.

Zajímavosti

  • Kopce mají vlastní specifickou měnu tvořenou mincemi raženými vždy z co nejčistšího kovu. Hodnota těchto mincí záleží pouze na aktuální hodnotě kovu, z nichž jsou vyraženy. Jsou odstupňovány podle všech kovů, které se v Kopcích nějak běžně používají a mince jsou proto oblíbeným způsobem uchovávání zásob těchto kovů (mimo železa a hliníku). Kromě toho existuje zvláštní slavnostní skleněná mince zvaná Křišťál. Hmotnosti mincí (těch běžně používaných) jsou stanoveny tak, aby se běžně daly přepočítávat podle uvedených poměrů, k úpravám hmotností ale od prvotního stanovení nedošlo. Třebaže se při jejich návrhu počítalo i s použitím coby platidla, v praxi mají spíše symbolickou hodnotu a ke své primární funkci se nepoužívají.
    • Grešle (olovo)
    • Krejcar (železo) - 5 grešlí
    • Denár (hliník) - 5 krejcarů
    • Groš (měď) - 5 denárů
    • Tolar (wolfram) - 20 grošů
    • Marka (chrom) - 2 tolary
    • Stříbrný (stříbro) - 5 marek
    • Zlatý (zlato) - 10 stříbrných
    • Koruna (platina) - 3 zlaté
    • Křišťál (sklo) - specifická slavnostní mince, vydávána ke zvláštním příležitostem, pokaždé jsou vyrobeny 3 exempláře
    • Titanit (titan) - běžně se nepoužívá, existují pouze 4 tyto mince
    • Zirkon (zirkonium) - běžně se nepoužívá, existují pouze 2 tyto mince
  • Citadela je upraveným obrazem skutečného uměleckého kovářství neoficiálně nazývaného U Kateřiny, které založil skutečný Alexandr Záleský se svou přítelkyní Kateřinou (po níž je pojmenováno) a jejím otcem. Odtud byl převzat také autobus Megalodon (včetně parametrů) a meč Yggdrasil.

Související články